Problematice advokátní úschovy jsme se již obecně věnovali v článku „Advokátní úschovy“. Jelikož se však často setkáváme s dotazy klientů, co všechno bude pro řádné zřízení a vedení advokátní úschovy potřeba, rozhodli jsme se pro sepsání tohoto článku, ve kterém se budeme tématu advokátních úschov věnovat více prakticky.

Na první pohled se zákonné požadavky na advokáta i klienta v souvislosti s advokátními úschovami mohou zdát poměrně složité. Úprava této problematiky totiž není obsažena pouze v zákoně o advokacii a stavovských advokátních předpisech, ale advokát je navíc povinnou osobou dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon o AML). Právě tento zákon klade na strany smlouvy o advokátní úschově značné nároky. Účelem tohoto článku je tedy představit některé nejzásadnější kroky advokáta vůči klientovi, na které se zájemce o advokátní úschovu musí připravit.

Povinnosti advokáta vůči klientovi

Smlouva o advokátní úschově je zpravidla třístrannou smlouvou, kterou advokát uzavírá se složitelem a oprávněnou osobou. Složitelem je osoba, která advokátovi svěřuje předmět úschovy. Tím jsou nejčastěji peněžní prostředky, může se však jednat i o listiny, klíče, cennosti atp. Oprávněnou osobou je ten, komu má být předmět úschovy vydán, a to po splnění podmínek stanovených ve smlouvě.

Tyto pojmy lze ilustrovat na příkladu kupní smlouvy o převodu nemovitostí, v souvislosti s níž se smlouva o úschově v praxi uzavírá nejčastěji. Složitelem je kupující, který advokátovi do úschovy svěřuje peněžní prostředky představující kupní cenu nemovitosti či její část. Oprávněným je prodávající, jemuž je z úschovy kupní cena vyplacena poté, kdy je na kupujícího vlastnické právo k předmětné nemovitosti převedeno.

V rámci uzavírání smlouvy o úschově jsou našimi klienty oprávněný i složitel. Poté, co klienti projeví zájem uzavřít smlouvu o advokátní úschově, zašleme jim dotazník ohledně informací vyžadovaných zákonem o AML. V rámci tohoto dotazníku klienti uvedou své osobní údaje, případné údaje o jejich zástupcích a dále například, zda jsou politicky exponovanou osobou, nebo jestli proti nim není vedeno trestní řízení. Klienti dále obdrží poučení, ve kterém je seznámíme s našimi povinnostmi, týkajícími se provádění advokátních úschov a nakládání s jejich osobními údaji.

Jelikož se nástroj advokátní úschovy využívá primárně u kupních smluv, kterými se převádí nemovitost, bude dále od klientů vyžadováno předložení návrhu kupní smlouvy, a to ovšem pouze za předpokladu, že tato smlouva nebyla připravena či revidována naší advokátní kanceláří. Současně může být po oprávněném vyžadován i právní titul nabytí dané nemovitosti (např. rozhodnutí o dědictví, předchozí kupní smlouva).

Důležitým krokem je též identifikace klientů. Ta se u fyzických osob provádí primárně prostřednictvím platného občanského průkazu, alternativně lze využít i cestovní pas. V případě právnické osoby je tímto způsobem identifikována osoba, která byla za právnickou osobou pověřena jednat. Pokud je klient zastoupen na základě plné moci, bude též potřeba předložit její originál s úředně ověřeným podpisem.

Od složitele bude dále vyžadováno doložení původu finančních prostředků, které souvisejí s danou transakcí (obchodem), a to bez ohledu na to, v jakém rozsahu budou tyto prostředky složeny do advokátní úschovy. Typicky budeme vyžadovat doložení příjmů za poslední 2 roky. U fyzických osob se bude zpravidla jednat o výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů. V případě OSVČ a právnických osob bude potřeba doložit daňová přiznání. U právnických osob budou navíc vyžadovány i účetní závěrky. Mimo to budeme vyžadovat i informace a doklady ohledně jednorázových příjmů klienta, jako je například darovací smlouva.

Veškeré údaje a dokumenty související s AML máme ze zákona povinnost uchovávat po dobu 10 let.

Závěrem celého procesu klientům odešleme návrh smlouvy o úschově, aby se s ní před podpisem mohli seznámit a sdělit nám případné dotazy či připomínky. Obsahem této smlouvy je mimo jiné přesná specifikace předmětu úschovy a jasně jsou vymezeny podmínky, za jakých lze předmět úschovy vydat (tj. zejména vyplatit peněžní prostředky). Tuto smlouvu podepíšeme na osobní schůzce, na které je zpravidla uzavírána i související kupní smlouva a podepisován návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Alespoň na jednom vyhotovení kupní smlouvy je třeba ověřit podpisy smluvních stran, což zajistíme. Podpisy na smlouvě o advokátní úschově není třeba ověřovat. Následně po podpisu smluvní dokumentace převezmeme do úschovy příslušné listiny, které tvoří předmět úschovy (zpravidla kupní smlouvu a návrhy na vklad). Pokud jsou předmětem úschovy rovněž i peněžní prostředky, jsme povinni sdělit určité údaje o advokátní úschově příslušné bance a současně prostřednictvím elektronické knihy úschov i České advokátní komoře.

Jakmile budou peněžní prostředky připsány na speciální bankovní účet, který je zřízen výhradně k uložení předmětu úschovy, vyrozumíme klienty o této skutečnosti a podáme na katastr nemovitostí návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch složitele. Poté, co dojde k převodu vlastnického práva a splnění dalších podmínek dle smlouvy o úschově, vyplatíme oprávněnému kupní cenu z úschovy. Tím je celý proces završen – kupní cena je bezpečně vyplacena oprávněnému (prodávajícímu) a nemovitost převedena na složitele (kupujícího).

Závěr

Advokátní úschova představuje bezpečný a transparentní způsob, jak realizovat převod nemovitosti či jinou významnou transakci. Jak vyplývá z popsaných kroků, advokát musí v rámci úschovy splnit řadu zákonných povinností. Tyto procesy mohou klientovi na první pohled připadat složité, avšak jejich účelem je zajištění maximální ochrany všech stran a hladkého průběhu celé transakce.

Jako advokátní kancelář, která má v této oblasti bohaté zkušenosti, Vás rádi provedeme celým procesem prodeje nebo koupě nemovitosti, a to včetně zřízení advokátní úschovy. V případě zájmu o tuto službu se můžete podívat na náš orientační ceník.

Mohlo by Vás také zajímat:

Advokátní úschovy

Koupě nemovitosti krok za krokem

Prodej nemovitosti krok po kroku – zveřejněno na webu spolupracující realitní kanceláře Hledá se nemovitost s.r.o.

Článek POVINNOSTI ADVOKÁTA VŮČI KLIENTOVI V SOUVISLOSTI S ADVOKÁTNÍ ÚSCHOVOU se nejdříve objevil na ATREUM K2 LEGAL.

Proč stát reguluje reklamu u silnic?

Regulace reklamních zařízení v okolí silnic a dálnic prošla v České republice v posledních letech poměrně turbulentními změnami. Novelou zákona o pozemních komunikacích, která nabyla účinnosti 1. září 2012, došlo k výraznému zpřísnění umísťování reklamních zařízení podél dálnic a silnic I. třídy s tím, že během pětiletého přechodného období měla být odstraněna v podstatě všechna (i dříve povolená) reklamní zařízení podél těchto hlavních dopravních tepen.  

Jednou z mála výjimek byla reklamní označení provozoven, které se nacházely v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od poutače. V praxi se typicky jedná o čerpací stanice, penziony a restaurace, u nichž oslovování řidičů pomocí reklamních poutačů představuje běžnou součást jejich podnikání.

Motivací pro tuto regulaci bylo hlavně zajištění bezpečnosti silničního provozu. I pouze několikavteřinová nepozornost, kdy se řidič věnuje sdělení na reklamním zařízení, totiž může na vysokorychlostních komunikacích znamenat, že vozidlo urazí poměrně velkou vzdálenost, aniž by řidič mohl adekvátně reagovat na vývoj dopravní situace. Nehody takto vzniklé bývají přitom velice závažné.

Kde není možné umisťovat reklamu?

Podél dálnic a silnic I. třídy tedy byla vymezena silniční ochranná pásma, v jejichž rámci mělo dojít k odstranění stávajících reklamních zařízení a současně k zákazu umisťování nových. Po uplynutí pětiletého přechodného období v roce 2017 však značná část majitelů svá zařízení neodstranila. Někteří z nich dokonce po výzvě silničního správního úřadu, aby tak učinili, vynalézavě přesouvali zařízení mezi pozemky různých vlastníků tak, aby úřad musel neustále řízení o jejich odstranění obnovovat.

Tento problém měla vyřešit novela zákona o pozemních komunikacích z roku 2024, která přenesla povinnost odstraňovat nelegálně umístěná reklamní zařízení na vlastníky (případně správce) pozemních komunikací. Vlastník nebo správce pozemní komunikace je na základě této novely povinen reklamní zařízení odstranit a uskladnit. Pokud si jej vlastník nevyzvedne, je vlastník či správce pozemní komunikace oprávněn zařízení zlikvidovat.

Předmětný zákaz reklamních poutačů podržel dokonce i Ústavní soud, který na návrh skupiny senátorů stávající právní úpravu posoudil a ve svém nálezu shledal, že napadená právní úprava sleduje legitimní veřejný zájem, a to zejména tím, že prostřednictvím zajištění bezpečnosti silničního provozu chrání právo na život a zdraví. Tyto právně chráněné zájmy v daném případě převažují nad omezením vlastnického práva a svobody podnikání vlastníků reklamních zařízení.

Jaká budou nová pravidla pro umisťování reklamy okolo silnic?

Vývoj právní úpravy reklamních zařízení však zmíněnými novelami neskončil. Dne 10. 5. 2023 byl přijat zákon č. 152/2023 Sb., kterým se sice primárně mění stavební zákon, současně však přináší i další dílčí změny dalších právních předpisů včetně zákona o pozemních komunikacích.

Z § 30 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích má být touto novelou od 1. 7. 2026 vypuštěna definice souvisle zastavěného území, kterým se v současném znění zákona rozumí primárně takové území, na němž je postaveno pět a více staveb odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostí. Toto relativně technické vymezení, které se zakládá na faktickém stavu zástavby v terénu, má však pro regulaci reklamních zařízení velice zásadní význam. § 30 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích po novele totiž stanovuje, že silničním ochranným pásmem se rozumí prostor mimo zastavěné území. Zjednodušeně řečeno, v úsecích, které naplňují znaky zastavěného území, tedy ochranné pásmo nevzniká, a omezení s ním spojená se tak neuplatní.

Co to znamená pro obce?

Z pohledu obcí spočívá zásadní problém této novely právě v její nenápadnosti a poměrně technickém charakteru. Lze proto tedy očekávat, že si řada obcí zatím plně neuvědomuje její praktické důsledky. 

Hranice zastavěného území se vymezují v rámci územního plánu a aktualizují se jeho změnou. Pokud obec územní plán nemá, lze zastavěné území vymezit samostatným opatřením obecné povahy. Proces pořízení či změny územního plánu však může být mimořádně obtížná a zdlouhavá záležitost. Pro zamezení nežádoucích reklamních zařízení je tedy potřeba jednat rychle.

Do budoucna se tak obce nebudou moci pasivně spoléhat na dosavadní zákonnou ochranu, ale naopak bude na nich, aby aktivně využily nástroje územního plánování a vymezily plochy, na nichž bude umisťování reklamních zařízení omezeno či přímo zakázáno.

Co to znamená pro vlastníky reklamních zařízení?

Pozorným vlastníkům reklamních zařízení novela částečně rozvazuje ruce. Při posouzení, kam umístit reklamní záměr již není nutné, aby vlastník posuzoval reálný stav zástavby terénu. Naopak svoji pozornost musí upřít na územní plán obce a jeho připravované změny.

Tento proces může vlastník sám ovlivnit podáním podnětu na změnu územního plánu v obci, která může typicky spočívat v rozšíření zastavěného území i na oblast v okolí silnice či dálnice, kde má vlastník v plánu své reklamní zařízení umístit. Tento podnět může mimo jiné podat občan obce nebo osoba, která má vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě na území obce.

Pokud však aktivní obec již iniciovala změnu územního plánu spočívající v omezení zastavěného území nebo v stanovení omezujících podmínek na danou plochu pro reklamní zařízení, je vhodné do řízení zasáhnout pomocí podání připomínek, které může podat kdokoliv. Nelze než doporučit též aktivní účast na veřejném projednání návrhu. Vzhledem ke složitosti postupu při brojení proti změně územního plánu je vhodné se nechat zastoupit právním zástupcem, který se v dané oblasti pohybuje.

Závěr

Jsme zkušenou advokátní kanceláří v oblasti stavebního práva a územního plánování. V případě jakýchkoliv právních dotazů z této oblasti se na nás neváhejte obrátit.

Mohlo by Vás také zajímat.

• Význam a rozdíly mezi užitnou, podlahovou, obytnou a zastavěnou plochou
• Koupě nemovitosti krok za krokem
• Prodej nemovitosti krok po kroku

Článek Kdy a kde (ne)smí být reklama u silnice: Velký přehled novely zákona se nejdříve objevil na ATREUM K2 LEGAL.

Rozvodové řízení

Jedním z cílů zákonodárce při představení komplexní novely rodinného práva bylo zvýšit motivaci manželů k tzv. nesporným rozvodům. Zákonodárce usiloval o zjednodušení a zrychlení rozvodového řízení a o motivaci manželů k tzv. smluveným rozvodům. Smluvené rozvody jsou nový termín, který byl zaveden právě touto novelou a nahrazují „nesporné“ rozvody. Předmětnou motivací pro smluvený rozvod by měla být výše soudního poplatku, která bude nově činit 2000 Kč u smluveného rozvodu a 5000 Kč u sporného rozvodu.

Nově soud už ani nebude zjišťovat příčinu rozvratu, zruší se také podmínka, že by manželé museli před rozvodem žít alespoň 6 měsíců odděleně. Zjišťování příčin rozvratu nastane pouze ve chvíli, kdy manžel, který návrh nepodal, bude tvrdit, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu.

Řízení o péči o děti

Pro zjednodušení a zrychlení proběhne sloučení rozvodového řízení s řízením o úpravě poměrů nezletilých, protože v současnosti tato řízení probíhají odděleně – nejprve se řeší otázky péče o nezletilé, teprve poté následuje samotný rozvod.

Bude také zaveden nový institut „prozatímního rozhodnutí“ jako subsidiární právní úprava ke speciálnímu předběžnému opatření. Jedná se o rychlou a citlivou úpravu poměrů (např. styk s dítětem, bydliště) v předběžném režimu. Nová právní úprava má dopadat na situace, kdy nejsou naplněny předpoklady pro vydání speciálního předběžného opatření, avšak je v zájmu dítěte, aby bylo do jeho poměrů zatímně zasaženo.

Rodičovská odpovědnost a výchova

Nově nastupuje koncept rovnosti rodičů v péči o dítě. V současnosti v občanském zákoníku najdeme pojmy jako „střídává“, „výlučná“ nebo „společná péče“, tyto pojmy se nadále používat nebudou a soud bude rozhodovat pouze o rozvržení času mezi oba rodiče, neboť dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů, stejně jako rodiče mají právo na rovnocennou péči o své dítě.

Novela nezapomíná ani na úpravu tělesných trestů či duševního strádání. Jejich zákaz bude explicitně upraven v § 858 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku.

U zmíněného paragrafu ještě zůstaneme, jedná se totiž o ustanovení týkající se rodičovské odpovědnosti, která bude rozšířena. Nejvíce tomu tak bude v části o styku s dítětem. Nebude zde nutnost pouze osobního, ale i tzv. nepřímého styku (např. prostřednictvím komunikačních prostředků). Také bude toto ustanovení zakládat povinnost vzájemně si poskytovat podstatné informace mezi rodiči o dítěti a dítěti o rodičích.

Praktické dopady

Novela přináší mnoho přívětivých změn. V případě dohody představuje pro manžele jednodušší, rychlejší i ekonomičtější rozvodové řízení. Rovněž se zvyšuje bezpečnost dětí a minimalizuje se riziko vzniku traumatu. Nadto dochází ke sloučení rozvodového řízení s řízením o úpravě poměrů nezletilých, což bude nejen administrativním ulehčením pro soudní soustavu, ale rovněž to povede k celkovému urychlení tohoto, pro zúčastněné mnohdy náročného, procesu.

—

Potřebujete pomoci při rozvodu, úpravě péče o nezletilé dítě, stanovení nebo zvýšení výživného, vypořádání společného jmění manželů (SJM) nebo v jiných oblastech rodinného práva? Advokátní kancelář K2 Legal má bohaté zkušenosti a je připravena vám poskytnout odborné poradenství a podporu. Pro více informací navštivte naši stránku o rodinném právu.

Článek Jaké změny přinese zákon č. 268/2025 Sb. v oblasti rodinného práva? se nejdříve objevil na ATREUM K2 LEGAL.

Tento článek vám vysvětlí, jaké změny závazků jsou povoleny a jaké podmínky je nutné splnit.

Kdy je změna závazku považována za podstatnou?

Podstatná změna závazku ve veřejné zakázce je taková změna, která má zásadní vliv na podmínky, za jakých byla zakázka původně uzavřena. Podstatná změna znamená takovou změnu, která

• Umožňuje účast jiných dodavatelů: Změna by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by ovlivnila výběr původně vybraného dodavatele, pokud by tato změna byla od počátku uvedena v zadávací dokumentaci.
• Vyvolává změnu ekonomické rovnováhy: Změna vede k ekonomickým výhodám pro vybraného dodavatele zakázky, což by změnilo rovnováhu mezi dodavatelem a zadavatelem.
• Znamená významné rozšíření rozsahu plnění zakázky: Změna by významně rozšířila rozsah plnění natolik, že již neodpovídá původním podmínkám nebo účelu zakázky.

V případě, že zamýšlená změna závazku nenaplňuje uvedené znaky tzv. podstatné změny závazku, lze tuto změnu realizovat.

Pokud zamýšlená změna naplňuje definici podstatné změny závazku a zároveň po pečlivém posouzení podmínek změna splňuje podmínky nepodstatných změn dle § 222 odst. 4 až 7 a 10 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) jak budou dále popsány, lze změnu realizovat při kumulativním splnění podmínek některé změny dle § 222 odst. 4 až 7 a 10 ZZVZ, neboť se jedná o změnu zákonem ZZVZ přípustnou, ačkoliv optikou odst. 3 jde o změnu podstatnou.

Pokud však nelze aplikovat změny dle § 222 odst. 4 až 7 a 10 ZZVZ a zároveň změna splňuje kterýkoliv nebo vícero z výše uvedených parametrů podstatné změny, bude zřejmě nutno provést nové zadávací řízení.

Nepodstatnou změnou je především změna, která smlouvu na veřejnou zakázku v jejích podstatných náležitostech nemění a jejíž ovlivnění hospodářské soutěže je pouze minimální.  Nepodstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku jsou přípustné za splnění zákonných podmínek uvedených v ZZVZ.

Které změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku jsou povoleny bez nutnosti realizace nového zadávacího řízení?

Zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) uvádí několik změn závazků, které jsou při dodržení všech zákonných znaků přípustné i přes naplnění některého znaku podstatné změny a které nové zadávací řízení nevyžadují. Tyto dále popsané přípustné změny mají povahu zvláštních ustanovení, a jak bylo výše naznačeno, mají přednost před posouzením parametrů podstatné změny závazku, která obecně dovolena není.

Je nutno upozornit, že i v případě nepodstatné přípustné změny je třeba dodržet veškeré zákonné podmínky kumulativně a zadavatel by měl být připraven kdykoliv jejich dodržení prokázat.

Pro lepší pochopení dále uvedených podmínek je vhodné uvést, že kde je použit pojem „hodnota změny“ nebo „cenový nárůst“, rozumí se těmito pojmy cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku (upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, jsou-li taková ustanovení ve smlouvě uvedena – například valorizační doložka).

Fakticky nepodstatné změny závazku (nenaplnění generální klauzule dle § 222 odst. 3 ZZVZ)

Jde o změny, které nenaplňují skutkovou podstatu tzv. podstatné změny (jejíž parametry jsou uvedeny výše). Pokud by byl splněn jeden či více parametrů podstatné změny závazku, změnu nelze provést. Pokud není naplněna žádná z těchto skutkových podstat, jde o nepodstatnou změnu závazku a tuto změnu lze (za předpokladu dodržení veškerých zásad dle ZZVZ) provést.

De minimis (§222 odst. 4 ZZVZ)

Tzv. změny de minimis jsou malé změny, jejichž hodnota nepřesahuje určitou část původní ceny zakázky. Tyto změny mají následující podmínky:

• Hodnota změny: Hodnota změny je nižší než finanční limit pro nadlimitní zakázku – pro rok 2025 tj. 3.494.000,- Kč u dodávek a služeb pro veřejného zadavatele na státní úrovni (resp. 5.401.000,- u dodávek a služeb pro veřejného zadavatele na nižší úrovni) a částka 135.348.000,- Kč pro stavební práce – a zároveň 10% původní ceny uvedené ve smlouvě u veřejných zakázek na dodávky, veřejných zakázek na služby nebo u koncesí (resp. 15 % u veřejných zakázek na stavební práce).
• Povaha zakázky: Změna nesmí změnit povahu zakázky. Povahu zakázky lze chápat jako věcnou charakteristiku plnění zakázky, která koresponduje s potřebou zadavatele, a její změna znamená překročení této potřeby zadavatele.

Například u zakázek na stavební práce je možné provést změny oproti původnímu projektu za podmínky, že je dodržen původní druh a účel stavby a je splněna podmínka hodnoty změny dle ZZVZ.

Nezbytné dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky (§222 odst. 5 ZZVZ)

Dojde-li během realizace zakázky k nutnosti provést dodatečné plnění, které není součástí původní smlouvy na veřejnou zakázku, může být toto dodatečné plnění povoleno bez ohledu na to, zda zadavatel mohl nebo nemohl toto dodatečné plnění předvídat, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

• Nezbytnost plnění: Dodatečné plnění je nezbytné pro dosažení účelu původní zakázky.
• Dodatečné plnění: Dodatečné plnění nebylo zahrnuto v původním závazku.
• Nemožnost změny dodavatele: Změna dodavatele by byla technicky nebo ekonomicky nemožná, znamenala by zvýšení nákladů na realizaci zakázky nebo by způsobila výrazné obtíže v dokončení zakázky.

Nezbytným dodatečným plněním může být například rozšíření předmětu zakázky o kotvení stavby do větší hloubky pomocí pilotů z důvodu nestabilního podloží zjištěného až při hloubení základů stavby. Takové plnění nebylo uvedeno v původním závazku a zároveň bez provedení pilotů není možné dosáhnout účelu původní zakázky – provést stavbu.

Nepředvídatelné okolnosti (§ 222 odst. 6 ZZVZ)

Jde o změnu závazku, jejíž potřeba vyvstala v důsledku okolností, které zadavatel nemohl s náležitou péčí předvídat, a zároveň tato změna nemění celkovou povahu zakázky. Tuto změnu je možné provést za splnění následujících podmínek:

• Nepředvídatelnost změny: Změnu vyvolaly okolnosti, které zadavatel nemohl s náležitou péčí předvídat, přičemž náležitá péče zohledňuje i odbornou úroveň zadavatele. Ve světle uvedeného lze za nepředvídatelnou změnu považovat například zjištění chyby v projektové dokumentaci za předpokladu, že byla svěřena mimo odbornost zadavatele osobě s odpovídajícími znalostmi, a dále za předpokladu, že chyba byla zjištěna po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (v případě, že byla zjištěna dříve, měla být opravena v rámci zadávacích podmínek).
• Povaha zakázky: Změna nesmí změnit povahu zakázky (kterou lze chápat jako věcnou charakteristiku plnění zakázky, která koresponduje s potřebou zadavatele a jejíž změna znamená překročení této potřeby zadavatele). Příkladem je již zmíněná změna stavby oproti projektu, pokud je dodržen původní druh a účel stavby.

Přípustnou změnou dle § 222 odst. 6 ZZVZ může být i změna termínu realizace zakázky z důvodu náhlého výpadku dodávek materiálu či částí předmětu plnění, přičemž tento výpadek nebylo možné předvídat ani v době zahájení zadávacího řízení ani v době výběru dodavatele. Naopak nepřípustnou změnou termínu realizace zakázky by bylo prodloužení termínu z důvodu výpadku dodávek materiálu či částí předmětu zakázky, přičemž tento výpadek byl znám již v době výběru dodavatele zakázky (a zadavatel jej tak měl zohlednit již v zadávací dokumentaci).

Společná podmínka pro změny dle § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ (§ 222 odst. 8 a 9 ZZVZ)

Pro nezbytné změny dle § 222 odst. 5 ZZVZ a pro nepředvídatelné změny dle § 222 odst. 6 ZZVZ stanoví odst. 9 řešeného ustanovení ZZVZ společnou podmínku týkající se hodnoty takových změn. Konkrétně uvádí, že cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku. Pokud bude provedeno více změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6. Stručně řečeno to znamená, že pro všechny změny podle odst. 5 a 6 je stanoven společný limit 30% cenového nárůstu.

Změny podle odst. 5 a 6 je zadavatel povinen nejpozději do 30 dnů od změny závazku oznámit uveřejněním dle § 212 ZZVZ.

Změna soupisu položek stavebních prací (§ 222 odst. 7 ZZVZ)

Tento typ změny se týká pouze zakázky na stavební práce a povoluje změny v soupisu položek, pokud:

• Nové položky jsou kvalitativně stejné nebo lepší než nahrazované položky.
• Cena nových položek je stejná nebo nižší než cena položek, které byly nahrazeny.
• Nové položky jsou srovnatelné k nahrazovaným položkám.

Změna, resp. nahrazení dodavatele (§ 222 odst. 10 ZZVZ)

Obecně je změna dodavatele považována za podstatnou změnu závazku. Existují však výjimky, kdy je změna dodavatele možná. Jde o následující:

• Právní nástupnictví dodavatele: V případě právního nástupnictví původně vybraného dodavatele.
• Vyhrazená změna: Změna dodavatele je vyhrazena zadavatelem a specifikována v zadávací dokumentaci.

Příkladem přípustné vyhrazené změny dodavatele je situace, kdy je v rámcové smlouvě k realizaci veřejné zakázky vyhrazena změna dodavatele pro specifické krizové situace za účelem kontinuity plnění vzhledem k podstatě veřejné zakázky (např. jde o služby veřejnosti).

Nepodstatné změny závazku vyhrazené zadavatelem v zadávací dokumentaci (§100 ZZVZ)

Takovou změnu (i) si zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci, (ii) týká se ceny, rozsahu plnění nebo jiných obchodních či technických podmínek a (iii) nemění celkovou povahu zakázky.

Změny v jednacím řízení bez uveřejnění

Jisté změny je zadavatel oprávněn provést v jednacím řízení bez uveřejnění (JŘB) za podmínek § 63 a následující ZZVZ. JŘB je nejméně transparentním typem zadávacího řízení, proto by ho mělo být využíváno pouze v ojedinělých případech za splnění zákonných podmínek, tedy v situaci, kdy nebyly podstatně změněny zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému, užšímu nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž nebyla podána žádná nabídka nebo pouze neuspokojivá nabídka nebo v němž účastníci nesplnili podmínky účasti. Dalším důvodem použití JŘB může být plnění, které je schopen dodat pouze určitý dodavatel, protože jde o umělecké dílo, ochranu výhradních práv a práv duševního vlastnictví nebo z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž (neexistuje přiměřená alternativa požadovaného plnění).

Přípustnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na úseku JŘB jsou následující dvě situace:

• Dodatečné dodávky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění (§ 64 písm. b) ZZVZ), které nenahrazují předchozí dodávky, a změna dodavatele by nebyla technicky slučitelná a činila by obtíže, nebo
• Zadání nových služeb nebo stavebních prací v jednacím řízení bez uveřejnění (§ 66 ZZVZ), kdy zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění pro nové služby nebo stavební práce, pokud odpovídají původní zakázce a jsou zadány stejnému dodavateli. Podmínkou je, že možnost tohoto postupu byla uvedena v původní zadávací dokumentaci, hodnota nových plnění byla zahrnuta do předpokládané hodnoty původní zakázky a řízení bude zahájeno do 3 let od uzavření původní smlouvy. Cena nových plnění nesmí přesáhnout o více než 30 % jejich předpokládanou hodnotu ani 30 % ceny původní zakázky.

Jaké kroky podniknout při změnách závazků ze smluv na veřejnou zakázku?

Pokud plánujete změnu závazku v rámci veřejné zakázky, je důležité provést několik klíčových kroků:

1. Zkontrolujte, zda jsou splněny podmínky pro některou ze zákonem povolených změn závazku: Pokud jde o výše popsané a zákonem povolené změny závazku, ujistěte se, že jsou splněny veškeré podmínky pro jednotlivé povolené změny dle ZZVZ.
2. Posuďte, zda se jedná o podstatnou změnu: Pokud není možné aplikovat zákonem předvídané změny závazku, ujistěte se, že změna nesplňuje žádný z parametrů tzv. podstatné změny závazku, a tedy že není nutno provést nové zadávací řízení.
3. Konzultujte s odborníkem: Pokud máte pochybnosti o aplikaci zákonem povolených změn závazků nebo o splnění veškerých podmínek těchto změn, K2 Legal vám pomůže posoudit a pochopit dostupné možnosti.

Příklady dovolených a nedovolených změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku

Pro lepší pochopení, jak mohou být změny závazků aplikovány v praxi, uvádíme několik příkladů dovolených i nedovolených změn:

Příklad 1: Nezbytné dodatečné stavební práce: Představte si, že během výstavby silnice dojde k neplánovaným změnám vyvolaným například změnou zákonných požadavků na dopravní značení. Pokud tyto změny neovlivní celkovou povahu zakázky, neumožňují změnu vybraného dodavatele a jsou nezbytné pro její dokončení, mohou být povoleny.

Příklad 2: De minimis: Původní zakázka na dodávku počítačového vybavení zahrnovala 100 kusů konkrétního modelu. Po vzájemné dohodě zadavatele i dodavatele bylo dodáno o 8 % více kusů stejného modelu počítačového vybavení, tzn. došlo k navýšení hodnoty zakázky o 8% aniž by došlo ke změně povahy zakázky. Změna nepřesáhla stanovený limit, taková změna může být povolena.

Příklad 3: Podstatná změna: Zadavatel veřejné zakázky na stavební práce požadoval po vybraném dodavateli bankovní záruku pokrývající celou dobu realizace díla (min. 3 roky). Vybraný dodavatel však předložil bankovní záruku uzavřenou na dobu 1 roku a zadavatel se s takovou bankovní zárukou spokojil. Jde o podstatnou změnu závazku, která není zákonem dovolena. Pokud by zadavatel uvedl požadavek bankovní záruky pouze na 1 rok již v zadávacích podmínkách, je možné, že by se zadávacího řízení zúčastnilo více dodavatelů.

Závěr

Změna závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je složitý proces, který vyžaduje důkladné posouzení všech okolností. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o správnosti posouzení a provedení změny v rámci vaší zakázky, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář K2 Legal. Naši odborníci vám rádi poskytnou poradenství a pomohou vám zajistit, že všechny změny budou provedeny v souladu s právními předpisy.

Pokud máte zájem o další informace nebo potřebujete právní pomoc v oblasti veřejných zakázek, kontaktujte nás a rádi vám pomůžeme.

—

Mohlo by vás také zajímat:

• Postup ke zjištění obsahu nabídky dodavatele v zadávacím řízení
• Co s sebou přinese novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek?

Článek Změna závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku se nejdříve objevil na ATREUM K2 LEGAL.

Co je společné jmění manželů?

Podle českého práva (§ 708 a násl. občanského zákoníku) zahrnuje společné jmění manželů (SJM):

• majetek nabytý některým z manželů (případně oběma společně) za trvání manželství (např. věci movité a nemovité); výjimkou jsou zejména věci osobní povahy (např. oblečení, šperky), dary nebo dědictví, které zůstávají ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů;
• příjmy z podnikání, zaměstnání nebo jiné činnosti, kterou některý z manželů vykonával během trvání manželství;
• zisk z majetku, který patří do výlučného vlastnictví jednoho z manželů (například nájemné z bytu, který byl ve výlučném vlastnictví před manželstvím nebo nabytý dědictvím);
• podíl v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud se jeden z manželů stal společníkem během trvání manželství;
• dluhy ze smluv uzavřených za trvání manželství oběma nebo jenom jedním z manželů s výjimkou dluhů, které souvisejí s výlučným majetkem jednoho z manželů, a dále s výjimkou dluhů vzniklých ze smluv uzavřených pouze jedním z manželů bez souhlasu druhého, pokud se nejednalo o obstarávání běžných potřeb rodiny;
• dluhy vzniklé za trvání manželství, pokud byly uzavřeny:
  • oběma manželi společně, nebo
  • jedním z manželů, ale se souhlasem druhého manžela, nebo
  • jedním z manželů bez souhlasu druhého, pokud šlo o obstarávání běžných potřeb rodiny (např. nákupy potravin nebo zaplacení nájmu).

Výjimky u dluhů

Do SJM nespadají dluhy, které:

• se týkají výlučného majetku jednoho z manželů (např. úvěr na opravu nemovitosti patřící pouze jednomu z manželů), nebo
• byly uzavřeny jedním z manželů bez souhlasu druhého a nejde o běžné potřeby rodiny.

Možnosti řešení majetkových sporů

A) Dohoda o vypořádání majetku

Nejrychlejší a nejefektivnější způsob, jak majetkové spory vyřešit, je dohoda mezi manžely. Tato dohoda by měla být písemná a co nejpodrobnější. Může zahrnovat:

• rozdělení movitého i nemovitého majetku;
• vypořádání finančních prostředků (např. úspor);
• rozdělení společných dluhů (k tomu viz níže Specifika dluhů (závazků) při rozvodu).

Příklad: Manželé vlastní společný byt, auto a mají společný úvěr na rekonstrukci bytu. Dohodnou se, že byt připadne manželce, která zároveň vyplatí manželovi jeho podíl. Auto připadne manželovi. Co se týče společného úvěru, dohodnou se, že splácení převezme manželka, protože jí připadl byt, ke kterému se úvěr vztahuje.

B) Mimosoudní vyjednávání s pomocí mediátora

Pokud dohoda není možná kvůli napjatým vztahům, může být užitečné zapojit mediátora. Mediace pomáhá najít kompromisní řešení bez nutnosti soudního sporu.

C) Soudní vypořádání majetku

Pokud se manželé nedohodnou, je nutné podat návrh na soudní vypořádání majetku. Soud v takovém případě rozhoduje podle pravidel uvedených v § 742 občanského zákoníku. Základním pravidlem je rovnost podílů obou manželů na majetku. Nicméně soud může přihlédnout i k dalším okolnostem, jako jsou např.:

• jak každý z manželů pečoval o rodinu, děti a domácnost;
• jak každý z manželů přispěl k nabytí a udržení majetku;
• potřeby nezaopatřených dětí;
• náklady vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů ze společného majetku nebo naopak.

Tímto způsobem je zajištěno spravedlivé a vyvážené vypořádání majetku mezi oběma manžely.

Postup při vypořádání majetku

1. Zjištění rozsahu SJM:

Manželé musí nejprve určit, co vše spadá do jejich společného majetku. Pokud se nedohodnou na hodnotě majetku, je vhodné využít znaleckých posudků, zejména v případě nemovitostí či obchodních podílů. Znalecký posudek poskytne přesnou a právně relevantní hodnotu majetku, což může usnadnit jak dohodu, tak případné soudní vypořádání. Nevýhodou však může být vyšší cena znaleckého posudku a delší doba jeho vyhotovení.

Pokud potřebujete rychlý a orientační odhad tržní ceny nemovitosti, například pro zvažování možností vypořádání, může být vhodné obrátit se na realitní kancelář. Tento přístup bývá finančně dostupnější a časově méně náročný. Naše advokátní kancelář spolupracuje s realitní kanceláří Hledá se nemovitost, která vám může poskytnout odhad reálné tržní ceny nemovitosti. Tento krok je obzvláště užitečný, pokud plánujete nemovitost prodat a rozdělit výnos mezi manžele.

Důkladná znalost hodnoty nemovitostí a dalších aktiv je zásadní pro spravedlivé a vyvážené vypořádání společného jmění.

2. Snaha o dohodu:

Dohoda je vždy lepší než vleklý soudní spor. Písemnou dohodu lze uzavřít kdykoli během tříleté lhůty po rozvodu.

3. Podání návrhu k soudu:

Pokud dohoda není možná, je třeba podat návrh na vypořádání SJM k místně příslušnému soudu.

4. Pravidlo zákonné domněnky po třech letech:

Pokud nedojde do tří let od rozvodu k dohodě ani k podání návrhu na soudní vypořádání, uplatní se zákonná domněnka:

• movité věci, které užívá jeden z manželů, připadnou tomuto manželovi;
• ostatní hmotné věci movité a nemovité se stávají podílovým spoluvlastnictvím, přičemž podíly obou manželů jsou stejné (tj. každý má jednu polovinu);
• ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy připadají oběma manželům rovným dílem.

Specifika dluhů (závazků) při rozvodu

Společné dluhy jsou často předmětem sporů. Pokud jeden z manželů odmítá splácet společné dluhy, věřitelé mohou požadovat splnění dluhu od obou manželů. Pokud se manželé v rámci vypořádání dohodnou, že jeden z nich převezme určitý dluh (např. úvěr), má tato dohoda účinky pouze mezi manželi, nikoli vůči věřiteli. Věřitel se tedy i nadále může domáhat zaplacení dluhu po obou manželích bez ohledu na jejich vzájemnou dohodu. Pokud jeden z manželů splatí více, než měl podle dohody, může se domáhat náhrady této částky po druhém manželovi.

Kdy se řeší majetek?

Na rozdíl od péče o nezletilé děti se otázky majetku neřeší v rozvodovém řízení. Vypořádání majetku probíhá buď dohodou mezi manžely, nebo samostatným řízením po rozvodu.

Jak vám může pomoci K2 Legal?

Řešení majetkových sporů při rozvodu je často složitý a emočně náročný proces. Naše advokátní kancelář K2 Legal vám může pomoci:

• s přípravou dohody: Naše zkušenosti zajistí, že dohoda bude právně správná a pokryje všechny možné situace.
• při soudním řízení: Poskytneme vám zastoupení a budeme hájit vaše zájmy u soudu.
• s vyjednáváním: Pomůžeme vám efektivně komunikovat s druhým manželem a případně i s věřiteli.

Neváhejte nás kontaktovat pro individuální konzultaci. Společně najdeme řešení i pro vaši situaci.

—

Mohlo by vás také zajímat:

• Jak postupovat při rozvodu manželství
• Střídavá vs. výlučná péče o děti po rozvodu: Co potřebujete vědět

Článek Jak řešit majetkové spory a vypořádání při rozvodu se nejdříve objevil na ATREUM K2 LEGAL.

Výlučná péče

Při výlučné péči je dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů, zatímco druhý rodič má právo na styk s dítětem a povinnost přispívat na jeho výživu. Tato forma péče je často volena v případech, kdy:

• jeden z rodičů není schopen nebo ochoten o dítě pečovat;
• dítě má silné vazby k jednomu z rodičů a změna by pro něj byla stresující.

Příklad: Eva a Martin se rozvádějí a mají pětiletou dceru Aničku. Martin pracuje často v zahraničí a nemůže zajistit pravidelnou péči. Eva proto požádá o výlučnou péči s tím, že Martin bude mít právo na styk s Aničkou během víkendů, kdy je v České republice. Soud zároveň stanoví, že Martin bude přispívat na výživu Aničky formou výživného, jehož výše se vypočítá podle jeho příjmů a potřeb dítěte.

Střídavá péče

Střídavá péče znamená, že dítě tráví přibližně stejný čas s oběma rodiči, například týden u matky a týden u otce. Tato forma péče je vhodná, pokud:

• oba rodiče jsou schopni a ochotni o dítě pečovat;
• mezi rodiči existuje schopnost komunikace a spolupráce;
• dítě je schopno adaptovat se na střídání prostředí.

Střídavá péče se stává čím dál oblíbenější, protože umožňuje dítěti udržovat pevné vazby s oběma rodiči. Na druhou stranu může být pro některé děti náročné střídání prostředí, zejména pokud bydlí rodiče daleko od sebe.

Při střídavé péči soud také rozhoduje o výživném. I když dítě tráví čas rovnoměrně s oběma rodiči, výživné může být stanoveno, pokud jsou mezi rodiči výrazné rozdíly v příjmech nebo majetkových poměrech. Cílem je zajistit dítěti obdobný životní standard u obou rodičů.

Příklad: Jana a Petr se rozvádějí a mají osmiletého syna Tomáše. Oba pracují na plný úvazek, ale jsou schopni se dohodnout na střídavé péči, kdy Tomáš tráví týden u matky a týden u otce. Oba rodiče bydlí blízko sebe, což usnadňuje logistiku. Petr má však výrazně vyšší příjem než Jana. Soud proto současně rozhodne, že Petr bude přispívat na výživu Tomáše částkou 6 000 Kč měsíčně a Jana částkou 2 000 Kč měsíčně.

Existují i další možnosti: společná péče

Kromě výlučné a střídavé péče upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, také možnost společné péče. Tato forma péče vyžaduje, aby rodiče spolupracovali a společně rozhodovali o všech aspektech života dítěte. Společná péče je možná pouze tehdy, pokud rodiče dosáhnou vzájemné dohody. Soud ji nemůže nařídit bez konsenzu obou stran. Tato forma péče bývá méně častá a využívá se především v situacích, kdy mezi rodiči panuje vysoká míra důvěry a komunikace.

Pokud vás zajímá více informací o společné péči, doporučujeme konzultaci s našimi právníky, kteří vám pomohou porozumět této možnosti.

Právní rámec péče o dítě

Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud při rozhodování o péči o dítě vždy zohledňuje nejlepší zájem dítěte. Mezi hlavní kritéria patří:

• schopnost rodičů zajistit fyzické i emocionální potřeby dítěte;
• ochota rodičů spolupracovat při výchově;
• citové vazby dítěte k jednotlivým rodičům.

Pokud se rodiče na formě péče nedohodnou, soud rozhodne na základě posudků či doporučení odborníků, vyjádření dítěte (pokud to věk umožňuje) a dalších relevantních okolností.

Jak postupovat?

Při rozhodování o péči o dítě je klíčové zohlednit jeho potřeby a zájmy. Doporučujeme:

1. Konzultaci s odborníkem: Naše kancelář K2 Legal vám pomůže pochopit vaše práva a povinnosti.

2. Mediaci: Pokud je komunikace mezi rodiči obtížná, mediátor může pomoci najít společné řešení.

3. Soudní řízení: Pokud nedojde k dohodě, rozhodne o péči soud na základě nejlepšího zájmu dítěte.

Závěr

Rozhodnutí o péči o dítě po rozvodu je zásadní nejen pro jeho budoucí vývoj a psychickou pohodu, ale také jako podmínka pro schválení rozvodu. Bez vyřešení péče o nezletilé děti soud manželství nerozvede.

Při rozhodování o péči dítěte je důležité pečlivě zvážit všechny možnosti a vždy upřednostnit zájem dítěte. Naše advokátní kancelář K2 Legal má bohaté zkušenosti v oblasti rodinného práva a je připravena vám poskytnout odborné poradenství a podporu při řešení péče o dítě i při samotném rozvodu. Pro více informací navštivte naši stránku o rodinném právu.

—

Mohlo by vás také zajímat:

• Jak postupovat při rozvodu manželství
• Jak řešit majetkové spory a vypořádání při rozvodu

Článek Střídavá vs. výlučná péče o děti po rozvodu: Co potřebujete vědět se nejdříve objevil na ATREUM K2 LEGAL.

Co označuje pojem „jak stojí a leží“?

Podle občanského zákoníku je prodávající povinen plnit bez vad, a je-li splněno vadně, má kupující práva z vadného plnění (§ 1914 OZ). Zároveň však stanoví, že přenechá-li se věc „jak stojí a leží“ (tzv. úhrnkem), jdou její vady k tíži nabyvatele (§ 1918 věta první OZ). Mohlo by se tak mylně zdát, že doložka „jak stojí a leží“ upravuje režim odpovědnosti za vady a že zprošťuje prodávajícího odpovědnosti za vady na převáděné věci. To však není přesné. „Jak stojí a leží“ je pouze způsob vymezení předmětu převodu.

Věc, kterou chceme převést, můžeme určit individuálně (př. konkrétní automobil), druhově (zastupitelné věci jako např. olivový olej), hromadně (např. obchodní závod) nebo úhrnkem, tj. „jak stojí a leží“. Při převodu věci „jak stojí a leží“ bude nejčastěji předmět převodu vymezen místem, na kterém se věci nacházejí (např. vybavení provozovny, knihovna se všemi knihami). Doložka „jak stojí a leží“ je založena na převodu blíže nespecifikované množiny předmětů a nabyvatel podle ní nemůže uplatnit práva z vadného plnění u jednotlivých věcí v této množině[1][2].

Kdy a jak doložku „jak stojí a leží“ užívat?

Jak již vyplývá z předchozí kapitoly, doložku „jak stojí a leží“ použijeme jen u smlouvy, kterou převádíme blíže nevymezenou množinu věcí, zpravidla nacházející se na určitém místě, bez ohledu na jakost, množství nebo váhu konkrétních předmětů. Ovšem i pro takový převod stanovuje zákon výjimku. Přechod odpovědnosti neproběhne a prodávající bude dále odpovídat za vadné plnění, pokud nemá věc vlastnost, o níž prodávající prohlásil, že ji má, nebo již si kupující vymínil (§ 1918 věta druhá OZ). Pokud převádíme správně věc „jak stojí a leží“, nevyžaduje se ani písemná forma této doložky.

V praxi se ale často stává, že si prodávající a kupující touto doložkou upravují odpovědnost za vady nehledě na to, jakou věc převádějí. Tato doložka se nezřídka vyskytuje ve smlouvách o koupi ojetých vozů v autobazaru nebo dokonce u převodu nemovitostí. Ustálená judikatura[3] u těchto případů dochází k tomu, že doložka „jak stojí a leží“ u převodu individuálně určených věcí nezbavuje kupujícího práv z vadného plnění.

Při posuzování této doložky je však třeba dbát na vůli stran smlouvy, kterou pravděpodobně bylo zcela vyloučit odpovědnost prodávajícího za vady. Toto zákon umožňuje způsobem popsaným níže.

Vzdání se práva z vadného plnění nabyvatelem

Kupující se podle nového občanského zákoníku může předem vzdát práva z vadného plnění, a to jedině písemně (§ 1916 odst. 2 věta druhá OZ). Pokud tak učiní a na koupené věci se po převodu projeví vady, byť jimi trpěla již v okamžiku převodu, nemůže kupující uplatnit práva z vadného plnění jako právo na odstranění vady, právo na přiměřenou slevu či právo na odstoupení od smlouvy. Pokud zvažujete uzavření kupní smlouvy na straně kupujícího, doporučujeme, abyste vzali v úvahu rizika spojená s písemným vzdáním se těchto práv, neboť se tím připravíte o ochranu, které vám jinak zákon poskytuje.

Nelze se také vzdát předem práva z vadného plnění u jakékoliv kupní smlouvy. Zákon v tomto ohledu nastavuje limity za účelem chránit slabší stranu, zejm. spotřebitele. Nemůžete se tak předem vzdát práva z vadného plnění, pokud jste spotřebitel a uzavíráte s podnikatelem tzv. spotřebitelskou smlouvu (§ 1814 odst. 1 písm. a) OZ). V našich předchozích článcích se můžete dočíst více o právech z vadného plnění při koupi a prodeji nemovitosti a o odpovědnosti za vady při koupi a prodeji nemovitosti.

Závěr

Doložka „jak stojí a leží“ nachází svůj smysl u smluv, jimiž se převádí neurčitě vymezený soubor věcí tak, jak stojí a leží na určitém místě. Tato doložka proto přijde vhod, chceme-li prodat určitý prostor včetně všech předmětů, které se v něm nacházejí. Nabyvatel se po převodu věci nebude moci domáhat práv z vad konkrétních předmětů, a to ani do kvality ani do počtu. Naprostá většina kupních smluv však má předmět individuálně, popř. druhově určený a doložka „jak stojí a leží“ by se u nich užívat neměla. V případě, že si přejete vyloučit odpovědnost prodávajícího za vady, může být v určitých případech ujednáno, že se kupující vzdává práv z vadného plnění.

Mohlo by vás také zajímat

• Koupě nemovitosti krok za krokem
• Prodej nemovitosti krok po kroku – zveřejněno na webu spolupracující realitní kanceláře Hledá se nemovitost s.r.o.
• Odpovědnost za vady při koupi a prodeji nemovitosti – 1. díl
• Práva z vadného plnění při koupi a prodeji nemovitosti – 2. díl
• Praktické rady pro kupující a prodávající při koupi a prodeji nemovitosti – 3. díl
• Odpovědnost za vady nemovitosti a praktické příklady – 4. díl
• Advokátní úschovy

Potřebujete pomoci s koupí či prodejem nemovitosti? Obraťte se na naši advokátní kancelář, která se na převody nemovitostí specializuje a má v této oblasti bohaté zkušenosti.

Orientační ceník služeb v oblasti práva nemovitostí.

Jestliže máte zájem o zprostředkování prodeje Vaší nemovitosti, můžete se obrátit na naši spolupracující realitní kancelář Hledá se nemovitost s.r.o., pro kterou připravujeme smluvní dokumentaci k převodu nemovitosti a zajišťujeme úschovy.

[1]  J. Porod. Komentář: Občanský zákoník, 2. vydání

[2]  J. Šilhán. Komentář: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 893 – 895

[3] Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 1741/98 ze dne 12. prosince 2000 a rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 32 Odo 441/2003 ze dne 26. listopadu 2003

Článek Plnění z vad při prodeji věci, jak stojí a leží se nejdříve objevil na ATREUM K2 LEGAL.

a) Předchozí vlastník (povinný) stále v nemovitosti

V těchto případech není potřeba podávat žalobu k soudu, ale můžete se obrátit rovnou na soudního exekutora s exekučním návrhem. Prostřednictvím tohoto exekučního návrhu se můžete domáhat přímo vyklizení (tj. vystěhování) nemovitosti. Exekučním titulem (tj. podkladem) pro tuto exekuci je usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku, které bylo vydáno již v exekuční dražbě. Tento postup je tedy mnohem rychlejší a méně komplikovaný oproti ostatním případům uvedeným níže.

Tento zjednodušený postup se uplatní také pro všechny osoby, které v nemovitosti žijí a odvozují své právo od původního vlastníka (tj. zejména členové jeho rodiny).

b) Osoba bez práva k užívání nemovitosti (tj. bez smlouvy)

V případě, že nemovitost užívá někdo, kdo k tomu nemá právní důvod (například bez nájemní smlouvy), je potřeba nejdříve podat žalobu a počkat na rozhodnutí soudu. Teprve až po úspěšném ukončení soudního řízení je možné zahájit exekuci na vyklizení nemovitosti jako v případě pod bodem a). Tento proces je tedy časově náročnější a může trvat i několik let.

 c) Nájemce v nemovitosti

Pokud vydražíte byt, který užívá nájemce, je potřeba počítat s tím, že nájem bytu při prodeji v dražbě nezaniká. Nájemní smlouva v takovém případě pokračuje s novým vlastníkem jakožto novým pronajímatelem. Novému vlastníkovi nepřísluší právo vypovědět nájem bytu z důvodu změny vlastnictví bytu. Nájem lze vypovědět pouze ze zákonných důvodů (zejména z důvodů uvedených v § 2288 a § 2291 občanského zákoníku).

Jedním z výpovědních důvodů je potřeba pronajímatele užívat byt pro „vlastní potřebu“. Tento důvod lze využít pouze v případě, že je nájemní smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Pokud nájemce neopustí byt dobrovolně, musíte i zde projít soudním řízením a následným exekučním procesem jako v případě pod bodem b).

Pokud je nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou, je situace ještě složitější, jelikož v takovém případě novému vlastníkovi nepřísluší výpovědní důvody uvedené v § 2288 a § 2291 občanského zákoníku. Nový vlastník bude muset v takovém případě vyčkat na uplynutí doby nájmu.

Shrnutí

Převzetí nemovitosti po dražbě může přinést komplikace, pokud se osoby v nemovitosti nechtějí dobrovolně vystěhovat. V závislosti na situaci existují různé právní cesty jak postupovat. V případě původních vlastníků a jiných od nich odvozených osob můžete využít přímo exekuční řízení bez potřeby soudního sporu. Ostatní případy vyžadují soudní řízení, které je nutné pro získání práva na vyklizení nemovitosti. Nejsložitější situace nastává v případě, kdy vydražíte byt, který je obýván nájemcem s nájemní smlouvou na dobu určitou. V každém případě doporučujeme konzultaci s advokátem, který vám pomůže najít nejefektivnější řešení pro vaši situaci.

Mohlo by vás také zajímat:

• Prodej nemovitosti krok po kroku – zveřejněno na webu spolupracující realitní kanceláře Hledá se nemovitost s.r.o.
• Jak na koupi nemovitosti v exekuci? – zveřejněno na webu spolupracující realitní kanceláře Hledá se nemovitost s.r.o.
• Koupě nemovitosti krok za krokem
• Odpovědnost za vady při koupi a prodeji nemovitosti – 1. díl
• Práva z vadného plnění při koupi a prodeji nemovitosti – 2. díl
• Praktické rady pro kupující a prodávající při koupi a prodeji nemovitosti – 3. díl
• Odpovědnost za vady nemovitosti a praktické příklady – 4. díl

Článek Jak postupovat, pokud v exekuci vydražíte byt a osoby, které jej užívají, se nechtějí dobrovolně vystěhovat? se nejdříve objevil na ATREUM K2 LEGAL.

Nesporný rozvod: Když dohoda šetří čas i emoce

Nesporný rozvod, často označovaný jako „rozvod dohodou“, představuje jednodušší a rychlejší cestu k ukončení manželství. Podmínkou tohoto typu rozvodu je shoda manželů na klíčových otázkách, jako jsou majetkové vypořádání, péče o děti nebo bydlení.

Podmínky nesporného rozvodu:

1. Trvání manželství: Manželství musí trvat nejméně jeden rok.

2. Odloučení: Manželé spolu nežijí déle než šest měsíců.

3. Dohody o dětech: Pokud mají manželé nezletilé děti, musí mít soudem schválenou dohodu o úpravě poměrů k dětem. Tato dohoda musí upravovat otázku svěření dítěte do péče (tj. zda dítě bude svěřeno do péče jednoho rodiče, nebo zda bude uplatněna střídavá či společná péče) a dále otázku placení výživného na dítě. Dále může dohoda případně upravovat otázku styku dítěte s druhým rodičem (zejména v případě svěření dítěte do výlučné péče jednoho z rodičů) a úhradu mimořádných výdajů (např. na zdravotní péči nebo koníčky dítěte). Více o typech péče o dítě se dočtete v našem článku Střídavá vs. výlučná péče o děti po rozvodu: Co potřebujete vědět, který vám pomůže vybrat tu nejvhodnější variantu.

4. Dohody o majetku, bydlení a výživném: Manželé musí mít písemnou dohodu, která upravuje jejich majetkové poměry, bydlení a případné výživné.

Nesporný rozvod je výhodný především tím, že šetří čas, náklady i emoce všech zúčastněných.

Příklad z praxe: Jana a Petr byli manželé deset let, poslední rok však žijí odděleně. Mají osmiletou dceru, na jejíž střídavé péči se dohodli. Společný byt se rozhodli prodat a rozdělili si výtěžek. Díky této dohodě proběhl jejich rozvod nesporně a bez zbytečných komplikací.

Sporný rozvod: Když dohoda není možná

Sporný rozvod nastává v situacích, kdy manželé nedokážou dosáhnout dohody na klíčových otázkách, nebo když nesplňují podmínky pro nesporný rozvod. Tento typ rozvodu bývá časově i psychicky náročnější, protože soud musí zjišťovat příčiny rozvratu manželství a rozhodovat o všech sporných otázkách.

Průběh sporného rozvodu:

1. Zjišťování příčin rozvratu: Soud posuzuje, zda je manželství hluboce a trvale rozvráceno a zda nelze očekávat jeho obnovení.

2. Rozhodování o dětech: Pokud nejsou manželé schopni dohodnout se na péči o děti, rozhoduje soud na základě zájmů dítěte.

3. Rozhodování o majetku, bydlení a výživném: Soud rozhoduje o rozdělení společného majetku, užívání bydlení a případném výživném v rámci samostatných soudních řízeních (tyto otázky nejsou řešeny přímo v rozvodovém řízení).

Příklad z praxe: Karel podal žádost o rozvod, protože jeho manželka Lenka nesouhlasila s ukončením manželství a odmítla dohodu o péči o jejich devítiletého syna. Soud nejprve rozhodoval o poměrech k dítěti a svěřil jej do výlučné péče Lenky s pravidelným stykem pro Karla. Poté, co soud na základě dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno, rozhodl o rozvodu. Otázky ohledně rozdělení společného majetku, včetně bytu, ani případné výživné na manžela soud v rámci rozvodového řízení neřešil. Tyto spory musely být projednány následně v samostatných řízeních, jelikož se manželé nedohodli.

Kroky k úspěšnému zvládnutí rozvodu

Rozvod, ať už sporný nebo nesporný, vyžaduje pečlivou přípravu. Doporučujeme následující postup:

1. Konzultace s právníkem

Odborná právní pomoc vám poskytne nezbytné poradenství a připraví potřebné dokumenty. Naše advokátní kancelář K2 Legal má dlouholeté zkušenosti v oblasti rodinného práva a dokáže vás provést celým procesem.

2. Zahájení řízení o dětech

Pokud mají manželé nezletilé děti, je nutné nejprve zahájit řízení o úpravě poměrů k nim. Tento krok zahrnuje podání návrhu k soudu na svěření dítěte do péče, stanovení výživného a úpravu styku druhého rodiče. Rozvodové řízení může pokračovat až po rozhodnutí soudu v této otázce nebo po jeho schválení dohody rodičů.

3. Příprava dokumentů

Připravte si dohody týkající se péče o děti, majetkového vypořádání a bydlení. Tyto dokumenty by měly být detailní a srozumitelné.

4. Podání návrhu na rozvod

Návrh na rozvod se podává k příslušnému soudu podle společného bydliště manželů.

5. Účast na soudním jednání

Soud přezkoumá předložené dohody a rozhodne o rozvodu. V případě sporného rozvodu se připravte na delší proces a nutnost doložení důkazů.

6. Právní moc rozsudku

Po nabytí právní moci rozsudku je manželství oficiálně ukončeno.

Jak vám může pomoci K2 Legal

Rozvod je právně a emočně náročný proces. Naše advokátní kancelář K2 Legal vám nabízí kompletní podporu při řešení všech právních aspektů rozvodu. Díky našim zkušenostem a individuálnímu přístupu vám pomůžeme najít nejlepší řešení i v těch nejtěžších situacích.

Neváhejte nás kontaktovat pro individuální konzultaci. Vaše otázky a obavy s vámi rádi probereme a nabídneme vám řešení na míru. Více informací naleznete na www.k2legal.cz.

—

Mohlo by vás také zajímat:

• Jak řešit majetkové spory a vypořádání při rozvodu
• Střídavá vs. výlučná péče o děti po rozvodu: Co potřebujete vědět

Článek Jak postupovat při rozvodu manželství se nejdříve objevil na ATREUM K2 LEGAL.