V tomto příspěvku se zabýváme advokátními úschovami, které jsou v praxi velmi často používané, a to především při převodech nemovitostí. Pozornost je věnována také otázce jejich pojištění, jelikož se občas setkáváme s nesprávným názorem, že advokátní úschovy nejsou pojištěny a že jsou z tohoto důvodu méně bezpečné než úschovy prováděné notáři. Kromě advokátních a notářských úschov existují ještě úschovy prováděné bankami nebo realitními zprostředkovateli.

Mohlo by Vás také zajímat: Koupě nemovitosti krok za krokem.

Pokud máte naopak zájem nemovitost prodat, mohl by pro Vás být přínosem článek Prodej nemovitosti krok po kroku, který jsme sepsali pro naši spolupracující realitní kancelář Hledá se nemovitost s.r.o.

OBECNĚ K ADVOKÁTNÍM ÚSCHOVÁM

Úschova vzniká na základě smlouvy o advokátní úschově (v praxi někdy označovaná jako depozitní smlouva), která se uzavírá mezi advokátem a klienty v písemné formě. Předmětem úschovy mohou být peněžní prostředky v libovolné měně, listiny (smlouvy) či jiný majetek (např. cenné papíry). Při převodech nemovitostí je smluvní stranou advokát, prodávající a kupující a předmětem úschovy je kromě kupní ceny zpravidla i kupní smlouva a návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

V praxi mají advokátní úschovy oproti jiným druhům úschov řadu výhod. Jednou z nich je možnost uložení nejen peněžních prostředků, ale také listin, což například bankovní úschovy zpravidla neumožňují. Vzhledem k tomu, že se úschovy nejčastěji provádějí v souvislosti s převodem nemovitostí, je tato možnost velice praktická pro uložení kupní smlouvy a návrhu na vklad do katastru nemovitostí. U bankovních úschov se tak klienti často setkávají s tím, že jsou vedle úschovy peněžních prostředků nuceni zřídit samostatnou úschovu listin (zejména u advokátní kanceláře), což celý proces zbytečně komplikuje a zvyšuje náklady na straně klienta.

V případě úschovy peněžních prostředků platí pravidlo, že pro každou jednotlivou úschovu se vždy zřizuje samostatný bankovní účet. Advokát je před přijetím peněžních prostředků na účet advokátní úschovy povinen elektronicky sdělit bance mimo jiné kontaktní údaje složitele a oprávněného. Tyto údaje slouží k tomu, aby banka mohla složiteli a oprávněnému zasílat potvrzení o vedení účtu advokátní úschovy a rovněž informace o všech transakcích na něm prováděných. To, že je banka advokátem informována o tom, že na účtu jsou uloženy prostředky třetí osoby (klienta), nikoli osobní prostředky advokáta, má velký praktický význam. Pokud by totiž došlo k úmrtí advokáta, peněžní prostředky klienta nemohou být zahrnuty do pozůstalosti (dědictví). Rovněž v případě, že by se advokát dostal do finančních problémů, nemohou být tyto peněžní prostředky postiženy v insolvenci nebo exekuci. Uschované peněžní prostředky klienta jsou tedy striktně odděleny od financí advokáta a od úschov jiných klientů. Obdobně to platí i za situace, pokud je předmětem úschovy jiný majetek, než jsou peněžní prostředky.

Advokát je oprávněn přijímat peněžní prostředky do úschovy pouze jejich vložením na účet úschovy, nebo bezhotovostním převodem na účet úschovy.

Platí přísný zákaz, aby byly prováděny s peněžními prostředky klienta jakékoliv platby, které jsou v rozporu se smlouvou o advokátní úschově. Výjimku tvoří případy, kdy takovou platbu umožňuje právní předpis, platba byla nařízena rozhodnutím soudu či jiného oprávněného orgánu nebo s tím souhlasí smluvní strany. Advokátovi je tedy zakázáno složené prostředky užívat pro vlastní potřebu nebo je použít jako zápůjčku či úvěr, a to i za situace, pokud by je vrátil zpět na úschovní účet předtím, než mají být vyplaceny oprávněné osobě. Advokát není ani oprávněn peněžní prostředky dočasně převést na jiný bankovní účet (např. na spořící účet s lepším úročením).

Co se týče ceny advokátní úschovy, ta není stanovena právními předpisy, jako tomu je u notářů, a záleží tak vždy na dohodě mezi klienty a advokátem.

POJIŠTĚNÍ

Jestliže by advokát při zajišťování úschovy pochybil, je odpovědný za újmu, kterou klientům způsobil, a to i tehdy, byla-li způsobena jeho zástupcem nebo jiným zaměstnancem. Pro tyto případy jsou však advokáti a advokátní společnosti povinně pojištěni.

Pro klienty jsou zásadní pojistné limity, a proto by se klienti měli předem u advokáta informovat o jejich výši. Minimální výše těchto limitů je stanovena právními předpisy, a to v závislosti na tom, jakým způsobem advokát vykonává advokacii. Pokud advokát vykonává advokacii samostatně jako fyzická osoba, minimální limit pojistného plnění činí částku 7.500.000 Kč. Pro případ, že advokát vykonává advokacii jako společník společnosti s ručením omezeným, činí minimální limit 50.000.000 Kč za každého společníka společnosti s ručením omezeným. Například naše advokátní kancelář Atreum K2 Legal s.r.o. má tři společníky, a je proto pojištěna do výše 150.000.000 Kč. Jestliže advokát vykonává advokacii jako společník veřejné obchodní společnosti nebo sdružení, stanoví se minimální limit u každého společníka a) částkou 7.500.000 Kč, pokud se jedná o společnost či sdružení se dvěma společníky, nebo b) částkou 3.000.000 Kč násobenou počtem všech společníků, pokud se jedná o společnost či sdružení se třemi a více společníky.

Povinné pojištění se pochopitelně nevztahuje na úmyslné protiprávní jednání ani na hrubou nedbalost ve vztahu k uschovanému majetku. Jedná se však o zcela běžnou výluku z pojištění, která se vyskytuje prakticky u všech druhů pojištění. Žádná pojišťovna totiž nepojistí nikoho pro případ spáchání úmyslného trestného činu zpronevěry. V tomto ohledu se tedy advokátní úschova neliší od jiných úschov.

Ochranu prostředků uložených na bankovním účtu dále zajišťuje pojištění vkladů prostřednictvím Garančního systému finančního trhu. Pokud by se banka dostala do finančních problémů a nebyla schopna vyplácet vklady, jsou vklady ze zákona pojištěny až do výše 100.000 EUR. U fyzických osob se může tato částka u některých vkladů (např. vklady související s prodejem nemovitosti určené k bydlení) navýšit až na 200.000 EUR. Podmínkou je, aby byla předmětná částka připsána na účet nejpozději v období 3 měsíců před rozhodným dnem, tj. před oznámením České národní banky o neschopnosti finanční instituce dostát svým závazkům vůči vkladatelům.

DOHLED

Povinné pojištění však není jedinou zárukou řádného plnění povinností advokátů. Advokát podléhá dohledu (kontrole) ze strany České advokátní komory. Mimo jiné tento dohled spočívá v tom, že je advokát povinen oznámit údaje o advokátní úschově České advokátní komoře prostřednictvím elektronické knihy úschov. Ta následně sama zašle složiteli a oprávněnému potvrzení o provedení zápisu. Stejně tak po ukončení úschovy zašle advokát do elektronické knihy úschov datum vyplacení uložených prostředků, načež Česká advokátní komora zašle klientům potvrzení o ukončení úschovy.

Informování klientů není tedy založeno na jejich žádosti, ale probíhá povinně a bez jejich další nutné aktivity. Pokud bude zjištěno porušení nějakých povinností, bude s advokátem zahájeno kárné řízení, které může vést až k vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů. Pokud by se advokát dopustil zpronevěry, bude to řešeno současně i v trestním řízení.

GARANČNÍ FOND

Právě jako nástroj ochrany před následky zpronevěry peněžních prostředků svěřených do advokátní úschovy zřídila Česká advokátní komora Garanční fond advokátních úschov. Zřízení fondu reaguje na případy trestněprávního jednání některých advokátů v minulosti, které měly na jejich klienty mimořádné finanční dopady a současně výrazně oslabily důvěru veřejnosti v advokátní stav.

Do garančního fondu odvádí každý advokát 500 Kč z každé nahlášené advokátní úschovy. Vybrané prostředky jsou ukládány na zvláštní účet České advokátní komory. Jakmile celkový objem vybraných prostředků dosáhne částky 150.000.000 Kč, přestanou být odvody vybírány až do chvíle, kdy stav fondu opět klesne pod tuto hranici.

Pokud jde o výši náhrad z fondu, u běžné advokátní úschovy bude poskytováno plnění až do výše 2.500.000 Kč, zatímco v případě úschov souvisejících s převody nemovitostí, které slouží k bydlení, až do výše 5.000.000 Kč. Plnění z fondu se bude vztahovat výlučně na škodu způsobenou od 1. ledna 2026. Není zde tedy zpětná účinnost na trestněprávní jednání provedená před tímto datem.

Tento článek byl převzat z webu www.ak-kalensky.cz se souhlasem autora. 

—

Máte zájem o advokátní úschovu? Nebo potřebujete pomoci s koupí či prodejem nemovitosti? Obraťte se na naši advokátní kancelář, která má v těchto oblastech bohaté zkušenosti. U nás budou Vaše peněžní prostředky v bezpečí. Navíc jsme pojištěni na 100.000.000,- Kč.

Orientační ceník advokátních úschov a práva nemovitostí.

Jestliže máte zájem o zprostředkování prodeje Vaší nemovitosti, můžete se obrátit na naši spolupracující realitní kancelář Hledá se nemovitost s.r.o., pro kterou připravujeme smluvní dokumentaci k převodu nemovitosti a zajišťujeme úschovy.

Mohlo by Vás také zajímat: 

• Koupě nemovitosti krok za krokem
• Prodej nemovitosti krok po kroku
• Povinnosti advokáta vůči klientovi v souvislosti s advokátní úschovou

V tomto příspěvku najdete základní informace a zjednodušené shrnutí postupu, které Vám mohou pomoci při likvidaci obchodní korporace (pro zjednodušení budeme dále používat pojem „korporace“). Každá likvidace však vyžaduje individuální a specifický postup, a to zejména v závislosti na právní formě, ekonomické situaci, rozsahu či povaze podnikatelské činnosti likvidované korporace.

Mohlo by vás zajímat: Judikaturní změna ve vymezení volné živnosti coby předmětu podnikání obchodních korporací

Úvod

Obecná právní úprava týkající se likvidace právnických osob je obsažena v zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zvláštní úprava ohledně likvidace korporací je poté uvedena v zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

Likvidace představuje zákonem upravený proces, jehož účelem je vypořádat majetek zrušené korporace (tzv. likvidační podstata), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (tzv. likvidační zůstatek). Likvidace následuje až poté, co byla korporace zrušena nebo prohlášena za neplatnou (zrušení korporace nebo její prohlášení za neplatnou je tedy nutným předpokladem likvidace). Ke zrušení může dojít například právním jednáním (zejména dohodou společníků, rozhodnutím valné hromady), uplynutím doby (v případě založení korporace na dobu určitou), rozhodnutím soudu (především ze sankčních důvodů) nebo dosažením účelu, pro který byla korporace založena. Je třeba poznamenat, že existují výjimky, kdy po zrušení korporace likvidace neproběhne. Například pokud celé jmění korporace po jejím zrušení nabývá právní nástupce (zejména v případě fúze).

Osoba likvidátora

V souvislosti se vstupem do likvidace je třeba povolat likvidátora. Pokud tak neučinil příslušný orgán korporace (zejména valná hromada), jmenuje likvidátora soud. Likvidátorem může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Likvidátorem však nemusí být nutně osoba, která byla statutárním orgánem korporace (i když to je v praxi časté). Musí se však jednat o osobu, která splňuje podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu (zejména se musí jednat o osobu, která je plně svéprávná a bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikán a u které nenastala žádná z překážek provozování živnosti). Likvidátorem může být i více osob. V takovém případě tvoří kolektivní orgán.

Likvidátor okamžikem vzniku své funkce nabývá působnost statutárního orgánu. Za korporaci tedy právně jedná (především uzavírá smlouvy) a zastupuje ji před soudy či jinými orgány. Za řádný výkon své funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu. Je povinen jednat s péčí řádného hospodáře a při porušení této povinnosti odpovídá korporaci za vzniklou újmu.

Jelikož je likvidace mnohdy velice komplikovaný proces, je vhodné likvidátorem jmenovat kvalifikovanou osobu, která má potřebné odborné znalosti a zkušenosti, nebo jednotlivé kroky alespoň konzultovat s odborníky.

Průběh likvidace

Skutečnost, že korporace vstoupila do likvidace, je nutné zapsat do obchodního rejstříku. Tento zápis navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu. Současně bude v obchodním rejstříku u názvu korporace zapsán dodatek „v likvidaci“. Tento dodatek je korporace povinna užívat po dobu své likvidace.

Likvidátor sestaví ke dni vstupu korporace do likvidace soupis jmění, ve kterém je uveden majetek a dluhy korporace. Tento soupis jmění likvidátor vydá každému věřiteli, který o to požádá, a to proti úhradě nákladů.

V rámci likvidace je třeba vyrovnat dluhy korporace vůči věřitelům. Za tímto účelem je nutné nejprve zjistit, jaké dluhy korporace vůbec má. Tyto dluhy by měly především vyplývat z účetnictví. Následně je likvidátor povinen vstup do likvidace oznámit všem známým věřitelům, kterými jsou mj. právě věřitelé, jejichž pohledávky jsou uvedeny v účetnictví. Lze doporučit, aby oznámení bylo provedeno v písemné formě.

Rovněž je nezbytné, aby byl vstup do likvidace zveřejněn v obchodním věstníku, a to společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky. Zveřejnění v obchodním věstníku musí proběhnout nejméně dvakrát alespoň s dvoutýdenním rozestupem. Lhůta pro přihlášení pohledávek nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění. Pro přihlášení pohledávek neexistuje speciální formulář, jako tomu je například pro přihlášení pohledávek do insolvence. Pohledávky, které budou přihlášeny, je nutné posoudit a vyhodnotit, zda jsou oprávněné. Pokud jsou oprávněné, měly by být uhrazeny. Stejně tak by měly být zaplaceny i další závazky vyplývající z účetnictví korporace, a to včetně těch, které vzniknou až v průběhu likvidace.

Pokud korporace nemá k dispozici peněžní prostředky k zaplacení, mohou být dluhy zaplaceny z prostředků získaných zpeněžením majetku. Přednostně likvidátor uspokojí dluhy vůči zaměstnancům. Zaměstnanci však nemají přednostní právo v případě, pokud je korporace v úpadku. Likvidátor by tedy měl neustále vyhodnocovat aktuální ekonomickou situaci korporace, zda nejsou splněny definiční znaky úpadku uvedené v insolvenčním zákoně. Pokud likvidátor zjistí, že korporace je v úpadku, je povinen podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. Pokud by tak neučinil, mohl by odpovídat za škodu nebo jinou újmu způsobenou v důsledku porušení této povinnosti. Likvidátor by však měl vzít v úvahu, že insolvenční soud může korporaci uložit v souvislosti s podáním insolvenčního návrhu povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, a to až do výše 50.000,- Kč.

Současně je třeba v rámci likvidace vypořádat majetek korporace. S tím souvisí, že pokud má korporace nějaké nedokončené projekty či zakázky, měl by likvidátor předně usilovat o to, aby došlo k jejich dokončení, pokud to bude možné. Poté by měl likvidátor majetek korporace zpeněžit (tj. převést jej na peněžní prostředky). Pokud má korporace neuhrazené pohledávky, měl by likvidátor přistoupit k jejich vymožení. Likvidátor je oprávněn za tímto účelem uplatnit pohledávky u soudu, přistoupit k jejich vymáhání v exekuci nebo pohledávky přihlásit do insolvence (pokud dlužník korporace vstoupí do insolvenčního řízení). Případně se nabízí i varianta, že likvidátor pohledávky „zpeněží“ jejich postoupením třetí osobě za úplatu, což je vhodné v případech, kdy má korporace zájem na rychlém skončení likvidace.

Pokud by se likvidátorovi nepodařilo v přiměřené době majetek zpeněžit, lze tento majetek nabídnout věřitelům k převzetí namísto peněžitého plnění. Jestliže věřitel, jemuž byl tento majetek nabídnut, se do dvou měsíců k nabídce nevyjádří, platí, že nabídku přijal. Věřitelům, kteří převezmou takový majetek, náleží na majetku podíl určený poměrem výše jejich pohledávek a současně dojde k zániku jejich pohledávek v neuspokojené části. Jestliže některý z věřitelů nabídku na převzetí odmítne, považuje se jeho pohledávka zásadně (až na určitou výjimku) za zaniklou. Pokud by všichni věřitelé odmítli majetek převzít, přejde tento majetek ke dni zániku korporace na stát. Současně je třeba zdůraznit, že výše zmíněným postupem nejsou dotčena práva zajištěných věřitelů, kteří se budou přednostně uspokojovat ze zajištěného majetku.

Přestože již podle aktuální úpravy není nutné pro výmaz korporace z obchodního rejstříků zajistit potvrzení příslušného archivu o projednání zabezpečení archivu a dokumentů, má likvidátor povinnost neprodleně po vstupu do likvidace požádat příslušný archiv o sdělení, zda bude požadován výběr archiválií mimo skartační řízení. Tuto povinnost je třeba odlišovat od povinnosti likvidátora zajistit po skončení likvidace archivaci účetnictví (k této povinnosti níže).

Dále je nutné, aby likvidátor zajistil od příslušného správce daně souhlas s výmazemkorporace z obchodního rejstříku.

Jakmile již korporace nebude ekonomicky aktivní, měl by likvidátor ukončit pracovněprávní vztahy, aby korporaci nevznikaly zbytečné mzdové náklady. Současně by měla být splněna související oznamovací povinnost vůči ČSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně.

Po dokončení výše uvedených úkonů vyhotoví likvidátor konečnou zprávu o průběhu likvidace a případně též návrh na použití likvidačního zůstatku (může být součástí konečné zprávy). Likvidační zůstatek představuje čistý majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace. Zjednodušeně řečeno se jedná o majetek, který v korporaci zůstane po zaplacení dluhů. Likvidační zůstatek v korporacích náleží společníkům, kteří mají právo na příslušný podíl. Výše podílu je obvykle sjednána ve společenských smlouvách a subsidiárně stanovena v zákoně o obchodních korporacích. Tento podíl se dle zákona vyplácí v penězích (majetek je tedy nutné za tímto účelem zpeněžit, jak bylo uvedeno výše). Společníci se však mohou dohodnout, že bude vyplácen naturálně (např. movité či nemovité věci, pohledávky). Podíl však nelze vyplatit (a to ani formou zálohy) v případě, že nebyly uspokojeny pohledávky věřitelů, kteří včas přihlásili své pohledávky.

Následně likvidátor předloží konečnou zprávu o průběhu likvidace a návrh na použití likvidačního zůstatku ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce (zejména soud či valná hromada).
Dále je třeba uvést, že v průběhu likvidace má likvidátor povinnost ukládat do sbírky listin dokumenty, o nichž tak stanoví právní předpisy (především účetní závěrky, rozhodnutí o volbě nebo odvolání likvidátora nebo doklad o jiném ukončení jeho funkce či konečnou zprávu o průběhu likvidace).

Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli, nebo jejím odmítnutím. Činnost likvidátora tím ale nekončí. Do 30 dnů od skončení likvidace musí podat návrh na výmaz korporace z veřejného rejstříku. Okamžikem jejího výmazu z veřejného rejstříku dochází k zániku korporace. Zánik korporace je tedy nutné striktně odlišovat od zrušení korporace. Zjednodušeně lze konstatovat, že likvidace probíhá v období mezi zrušením korporace a jejím zánikem. Jak je z tohoto příspěvku patrné, mezi oběma okamžiky přitom může uplynou i poměrně dlouhá doba (mj. v závislosti na aktivitě likvidátora).

Na závěr je likvidátor povinen zajistit, aby účetnictví bylo archivováno alespoň po dobu trvání skartačních lhůt, které stanoví pro jednotlivé druhy dokumentů zvláštní právní předpisy (např. účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let, účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh po dobu 5 let, daňové doklady po dobu 10 let, mzdové listy po dobu 30 let).

Pokud by se objevil nějaký neznámý majetek korporace po jejím zániku (tj. výmazu z veřejného rejstříku), došlo by k obnovení korporace a její likvidace.

Důležité je si uvědomit, že společníci korporace ručí za její dluhy i po jejím zániku do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání.

Účetní a daňové povinnosti

V průběhu likvidace je korporace povinna i nadále plnit účetní a daňové povinnosti. Kromě řádných účetních závěrek sestavovaných ke konci účetního období je třeba sestavit i dvě mimořádné účetní závěrky, a to jednu ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace a druhou ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. Posledně jmenovanou mimořádnou účetní závěrku je třeba předložit ke schválení tomu, kdo povolal likvidátora do funkce (společně s konečnou zprávou o průběhu likvidace a návrhem na použití likvidačního zůstatku). Likvidátor rovněž sestaví ke dni vstupu korporace do likvidace zahajovací rozvahu.

I po zrušení korporace trvá povinnost podávat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, a to až do dne zániku korporace. Nadále korporace bude podávat přiznání k jednotlivým daním standardně v termínech, jako kdyby v likvidaci nebyla, avšak s určitými odchylkami. První odchylkou je, že korporace podá do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího vstupu do likvidace. Dále korporace podá řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu. Pokud vznikne po dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku korporaci nějaká daňová povinnost, považuje se tato povinnost za daňovou povinnost vzniklou do dne zpracování tohoto návrhu a korporace podá dodatečné daňové tvrzení.

Likvidace je poměrně složitý proces, při kterém mohou vznikat i vysoké škody. Lze proto doporučit, aby byla na pozici likvidátora jmenována kvalifikovaná osoba, která má potřebné odborné znalosti a zkušenosti, nebo aby byly jednotlivé kroky alespoň konzultovány s odborníky.

Tento článek byl převzat z webu www.ak-kalensky.cz se souhlasem autora.

–

Pokud potřebujete pomoci s likvidací obchodní korporace nebo jiné právnické osoby jako je ústav, spolek či nadace, obraťte se na naši advokátní kancelář. V této oblasti máme bohaté zkušenosti, jelikož jsme se podíleli na stovkách úspěšně ukončených likvidací. Nabízíme právní poradenství a přípravu veškerých podkladů potřebných k tomu, aby byla právnická osoba co nejdříve vymazána z obchodního rejstříku, a současně můžeme přijmout i funkci likvidátora.

Orientační ceník služeb v oblasti práva obchodních korporací.

Mohlo by vás zajímat: Judikaturní změna ve vymezení volné živnosti coby předmětu podnikání obchodních korporací

Jak postupovat v případě, kdy Vám dlužník odmítá zaplatit Vaši pohledávku, která je již po splatnosti? Zde naleznete odpovědi na nejčastější otázky, se kterými se setkáváme ve své praxi při vymáhání pohledávek našich klientů.

Mohlo by vás zajímat: Oddlužení

Co je prvním krokem při vymáhání pohledávek?

Nejprve je vhodné zaslat dlužníkovi předžalobní upomínku.

Je zaslání předžalobní upomínky povinné, resp. je zaslání předžalobní upomínky podmínkou pro úspěch v soudním řízení?

Zaslání předžalobní upomínky není povinné a ani se nejedná o nezbytnou podmínku pro úspěch v soudním řízení. Nicméně pokud tento krok vynecháte, soud Vám zásadně (s určitými výjimkami) nepřizná náhradu nákladů řízení, přestože byste v soudním řízení vyhráli. Z tohoto důvodu doporučuji, aby předžalobní upomínka byla zaslána dlužníkovi vždy před podáním žaloby.

Co by měla předžalobní upomínka obsahovat?

Předžalobní upomínka by měla obsahovat výzvu, aby dlužník zaplatil v určité lhůtě určitou částku, a to na bankovní účet uvedený ve výzvě. Délka lhůty by měla být alespoň sedm dní. Dále by měl být dlužník poučen, že v případě nezaplacení se budete domáhat zaplacení soudní cestou. Rovněž je vhodné, aby předžalobní upomínka současně obsahovala i výzvu dlužníkovi, aby se v určité lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s mimosoudním řešením sporu, a pokud ano, aby navrhl konkrétní řešení.

Na jakou adresu se předžalobní upomínka odesílá?

Předžalobní upomínka se odesílá na poslední známou adresu dlužníka. Pro účely soudního řízení je plně dostačující, pokud prokážete, že jste ji na tuto adresu odeslali. Není tedy třeba prokazovat, že došlo současně i k jejímu doručení dlužníkovi. Případné obstrukce dlužníka při doručování Vás tedy nemusí trápit. Přesto doporučuji předžalobní upomínku odeslat doporučeně s dodejkou.

Má být předžalobní upomínka sepsána advokátem?

Je vhodné, aby předžalobní upomínka byla sepsána a odeslána advokátem, kterému za tímto účelem udělíte plnou moc. Předžalobní upomínka sepsaná advokátem má mimo jiné na dlužníka větší psychologický efekt. V mnoha případech dlužník zaplatí dlužnou částku již na základě takové předžalobní upomínky, případně dojde mezi stranami k mimosoudnímu vyřešení sporu.

Jak lze mimosoudně vyřešit spor o zaplacení?

Mimosoudní řešení sporu spočívá nejčastěji v uzavření dohody o narovnání nebo dohody o splátkovém kalendáři či dohody o částečném prominutí dluhu s odkládací podmínkou. Ať už uzavřete jakoukoliv dohodu, je vhodné, aby její součástí bylo vždy uznání dluhu ze strany dlužníka. Tím si usnadníte svoji pozici pro případ, že dlužník svoji povinnost nesplní a vy se budete domáhat zaplacení soudní cestou.

Jak postupovat, pokud dlužník dobrovolně nezaplatí a ani nedojde k mimosoudnímu vyřešení sporu?

V takovém případě nezbývá, než se obrátit s žalobou na soud.

Kolik stojí soudní řízení?

V souvislosti s podáním žaloby je třeba vzít v úvahu především zaplacení soudního poplatku a náklady na Vašeho právního zástupce. Pokud nebudete v soudním řízení úspěšní, je třeba kalkulovat dále s náhradou nákladů protistraně.

Jaká je výše soudního poplatku?

Výše soudního poplatku je závislá na výši vymáhané pohledávky. Jestliže je vymáhaná pohledávka do 20.000,- Kč, činí výše poplatku 1.000,- Kč. Pokud se jedná o pohledávku v rozmezí 20.000,- Kč až 40.000.000,- Kč, poplatek představuje 5 % z vymáhané částky. Budete-li namísto klasické žaloby podávat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (k tomu viz níže), je soudní poplatek nižší.

Platí se soudní poplatek vždy?

Existují určité případy, kdy jsou žalobci od placení soudních poplatků osvobozeni. Tyto případy jsou uvedeny v ust. § 11 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Jak jsou vysoké náklady na mého právního zástupce?

V tomto případě záleží na dohodě mezi Vámi a advokátem. Tyto ceny nejsou nijak regulovány. Každý advokát má proto své ceny. Pro představu ceník naší advokátní kanceláře týkající se vymáhání pohledávek je dostupný zde.

Bude mi zaplacena náhrada nákladů řízení, jestliže v řízení uspěji?

Pokud v soudním řízení uspějete, ve většině případů (nikoli vždy) Vám soud přizná náhradu nákladů řízení, kterou je povinna zaplatit protistrana. Tyto náklady řízení zahrnují zejména soudní poplatek, náklady důkazů (typicky náklady na vyhotovení znaleckých posudků) či náklady na advokáta (tj. jeho odměna a hotové výdaje). Ohledně náhrady nákladů na advokáta je třeba vzít v úvahu, že částka, kterou Vám přizná soud, nebude s největší pravděpodobností odpovídat Vámi reálně vynaloženým nákladům na advokáta. Důvodem je skutečnost, že klient je povinen zaplatit advokátovi odměnu ve výši, na které se spolu dohodnou ve smlouvě o poskytování právních služeb. Soud však při rozhodování o nákladech k takové smlouvě nepřihlíží, ale odměnu přiznává „dle tabulek“, a to konkrétně na základě advokátního tarifu (tj. vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.). Mohou tedy nastat dvě situace. Buď Vám soud přizná částku vyšší, než jste reálně na advokáta vynaložili, nebo naopak částku nižší. Zjednodušeně lze konstatovat, že čím je vymáhaná pohledávka vyšší, tím máte větší šanci, že na těchto nákladech vyděláte.

Co se stane, pokud soudní řízení prohraji?

Rovněž je třeba upozornit, že pokud nebudete v soudním řízení úspěšní, tak nejenže Vám nebude přiznána náhrada nákladů řízení, ale navíc budete povinni platit náklady protistrany. A jestliže protistrana bude zastoupena advokátem, vznikne Vám povinnosti zaplatit protistraně i náklady na jejího advokáta, přičemž výše těchto nákladů se bude počítat rovněž „dle tabulek“, jak bylo uvedeno výše.

Čeho všeho se lze domáhat při vymáhání pohledávky?

Kromě zaplacení samotné pohledávky je možné se domáhat vůči dlužníkovi i jiných souvisejících nároků. Především se jedná o úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, smluvní pokuty či náhradu nákladů řízení.

Kdy vzniká povinnost platit úroky z prodlení a v jaké výši?

Dlužníkovi, který se dostane do prodlení se zaplacením svého dluhu, vzniká ze zákona povinnost platit úroky z prodlení. Pokud nebyla mezi věřitelem a dlužníkem sjednána výše těchto úroků, uplatní se výše úroků stanovená právním předpisem, a to konkrétně nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pro Vaši informaci, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Kdy vzniká povinnost platit náklady spojené s uplatněním pohledávky a v jaké výši?

Pokud pohledávka vznikla mezi podnikateli, je věřitel oprávněn požadovat vůči dlužníkovi dále náklady spojené s uplatněním pohledávky. Minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky činí 1.200,- Kč.

Kdy vzniká povinnost platit smluvní pokutu a v jaké výši?

Nárok na zaplacení smluvní pokuty je možné uplatňovat pouze v případě, že bylo mezi Vámi a dlužníkem sjednáno, že dlužník je v případě prodlení se zaplacením Vaší pohledávky povinen zaplatit smluvní pokutu v ujednané výši. Tato smluvní pokuta nemusí být sjednána jako paušální částka, ale může být koncipována obdobně jako úrok z prodlení – tj. její výše bude závislá na délce trvání prodlení se zaplacením. Dle aktuální právní úpravy je platné i ústní sjednání smluvní pokuty. To však nedoporučujeme, jelikož by bylo v praxi problematické prokázat existenci ústní dohody.

Kdy začíná soudní řízení?

Podáním žaloby, tj. doručením žaloby soudu. Za žalobu je považován i návrh na vydání platebního rozkazu, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu či návrh na vydání směnečného platebního rozkazu.

K jakému soudu se podává žaloba?

Ve většině případů se žaloba podává u okresního soudu dle místa bydliště žalovaného (tj. dlužníka). Pokud má tedy dlužník bydliště na druhé straně republiky, je třeba zohlednit i náklady na cestovné.

Jaké jsou výhody návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a za jakých podmínek je možné jej podat?

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je zjednodušeně řečeno specifický druh žaloby v elektronické formě. Výhoda spočívá v tom, že žalobce platí nižší soudní poplatek. V minulosti platilo omezení, že tento návrh bylo možné využít pouze v případě, že vymáhaná pohledávka nepřevyšovala částku 1.000.000,- Kč. Dle aktuální právní úpravy však již toto omezení neplatí, a je tedy možné tento návrh podat při vymáhání pohledávek v jakékoliv výši. Pokud jsou splněny všechny zákonné náležitosti, soud může vydat na základě tohoto návrhu elektronický platební rozkaz, ve kterém uloží žalovanému, aby ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení zaplatil uplatněnou pohledávku, nebo aby v téže lhůtě podal odpor. Pokud žalovaný odpor nepodá, bude mít elektronický platební rozkaz shodné účinky jako pravomocný rozsudek. Tím skončí celé soudní řízení, aniž by proběhlo jednání u soudu.

Co se stane, pokud bude podán odpor?

Soud elektronický platební rozkaz zruší a nařídí soudní jednání. V případě podání odporu tedy bude probíhat standardní soudní řízení, které skončí pravomocným rozhodnutím soudu. Pokud soud vyhoví žalobě, uloží žalovanému povinnost zaplatit žalovanou částku. Standardně činí lhůta pro zaplacení tři dny od právní moci rozsudku.

Jak postupovat, pokud v soudním řízení uspějete a žalovaný nesplní svoji povinnost uvedenou v soudním rozhodnutí?

V takovém případě je možné se domáhat zaplacení výkonem rozhodnutí, resp. exekucí. Existují dvě varianty, a to buď výkon rozhodnutí prostřednictvím soudu, nebo exekuce prostřednictvím soudního exekutora. Osobně doporučuji zvolit variantu soudního exekutora, jelikož je tento postup dle mého názoru rychlejší a efektivnější.

Jak dojde k zahájení exekuce?

Aby došlo k zahájení exekuce, je třeba zaslat soudnímu exekutorovi exekuční návrh.

Platí se nějaký poplatek za zahájení exekuce?

Za podání exekučního návrhu se neplatí žádný poplatek, což je také určitá výhoda oproti soudnímu výkonu rozhodnutí, které je zpoplatněno dalším soudním poplatkem.

Jak je tedy odměňován exekutor?

Exekutor je odměňován podílem z částky, kterou se mu podaří vymoci od dlužníka.

U jakého exekutora se podává exekuční návrh?

Exekuční návrh můžete podat u jakéhokoliv soudního exekutora, kterého si libovolně zvolíte ze seznamu soudních exekutorů, který je dostupný zde.

Tento článek byl převzat z webu www.ak-kalensky.cz se souhlasem autora.

–

Potřebujete pomoci při vymáhání pohledávek? Obraťte se na naši advokátní kancelář, která se na vymáhání pohledávek specializuje a má v této oblasti bohaté zkušenosti. 

Orientační ceník služeb v oblasti vymáhání pohledávek.

Mohlo by vás zajímat: Oddlužení

V tomto příspěvku jsou uvedeny jednotlivé kroky, které je třeba provést v souvislosti se založením společnosti s ručením omezeným (dále též „společnost“).

Mohlo by vás zajímat: Jak postupovat při likvidaci obchodní korporace?

1. Sepsání zakladatelské listiny nebo společenské smlouvy

Prvním krokem je sepsání zakladatelské listiny, resp. uzavření společenské smlouvy. Z obsahového hlediska se jedná de facto o obdobné dokumenty. Rozdíl je v tom, že zakladatelská listina se sepisuje v případě, když je společnost zakládána pouze jednou osobou. Pokud společnost zakládá více osob, je třeba uzavřít společenskou smlouvu. Zakladatelská listina i společenská smlouva se sepisují formou notářského zápisu a měly by obsahovat alespoň následující náležitosti:

• firmu společnosti – tj. název, pod kterým je společnost zapsána v obchodním rejstříku;
• sídlo společnosti – není třeba uvádět plnou adresu včetně ulice, ale postačí pouze název obce (plná adresa se uvádí až do obchodního rejstříku);
• předmět podnikání nebo činnosti společnosti;
• určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla;
• určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů;
• výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly a vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění – minimální výše vkladu je 1,- Kč;
• u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu;
• výši základního kapitálu – minimální výše základního kapitálu je také 1,- Kč (v případě jednoho společníka);
• počet jednatelů, způsob jejich jednání za společnost (tj. zda jednají společně nebo každý z nich samostatně) a údaj o tom, koho zakladatelé určují prvním jednatelem nebo jednateli;
• určení správce vkladů.

V případě, že by měl být notářský zápis sepsán na základě plné moci udělené zakladatelem třetí osobě, postačí dle ust. § 441 odst. 2 věty čtvrté občanského zákoníku, v platném a účinném znění, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem (není tedy třeba udělení plné moci formou notářského zápisu).

2. Založení zvláštního účtu u banky

Správce vkladu, který je určen v zakladatelské listině (společenské smlouvě), zřídí u banky zvláštní účet, který slouží pro splacení peněžitých vkladů.

Banka s těmito peněžními prostředky neumožní nakládat dříve, než společnost vznikne (tj. než dojde k zápisu do obchodního rejstříku), s výjimkou úhrady zřizovacích výdajů.

3. Splnění vkladové povinnosti

Zakladatelé jsou povinni splnit svoji vkladovou povinnost, ke které se zavázali ve společenské smlouvě.

Peněžité vklady se splatí na zvláštní bankovní účet zřízený správcem vkladu.

Následně správce vkladů vydá písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Z opatrnosti lze doporučit, aby byly podpisy i na tomto dokumentu úředně ověřeny.

4. Živnostenské oprávnění

Dále je třeba zajistit živnostenské oprávnění k živnostem uvedeným jako předmět podnikání v zakladatelské listině (společenské smlouvě). Výše správního poplatku činí 1.000,- Kč.

5. Souhlas s umístěním sídla společnosti

Rovněž je nutné opatřit písemné prohlášení vlastníka nemovitosti (případně jiné oprávněné osoby), že souhlasí s umístěním sídla nově zakládané společnosti v prostorách předmětné nemovitosti. Prohlášení nesmí být starší než tři měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny. K souhlasu s umístěním sídla se přiloží i výpis z katastru nemovitostí.

6. Čestné prohlášení jednatele

Všichni jednatelé vystaví prohlášení, že splňují veškeré podmínky pro ustanovení do funkce jednatele a že souhlasím s převzetím povinností jednatele a se zápisem do obchodního rejstříku. Podpis je třeba úředně ověřit.

Z opatrnosti se doporučuje doložit výpis z rejstříku trestů jednatelů.

7. Zapsání společnosti do obchodního rejstříku

Společnost vzniká okamžikem zápisu do obchodního rejstříku. Návrh na prvozápis společnosti podávají všichni jednatelé. Návrh je možné podat na základě úředně ověřené plné moci udělené všemi jednateli společnosti. K návrhu se doloží všechny shora uvedené dokumenty.

Zápis lze provést dvojím způsobem, a to prostřednictvím

1. příslušného krajského soudu (rejstříkového soudu) – platí se soudní poplatek ve výši 6.000,- Kč,
2. notáře, který sepsal notářský zápis obsahující společenskou smlouvu, resp. zakladatelskou listinu – platí se soudní poplatek ve výši 2.700,- Kč.

8. Uložení společenské smlouvy, resp. zakladatelské listiny do sbírky listin

Společnost má povinnost uložit společenskou smlouvu, resp. zakladatelskou listinu do sbírky listin. Pokud zápis společnosti do obchodního rejstříku provádí notář, požádejte jej, aby on zajistil uložení těchto dokumentů do sbírky listin.

9. Registrace společnosti u finančního úřadu

Společnost je povinna podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku.

10. Povinnost vést účetnictví

Společnost s ručením omezeným je účetní jednotkou ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vzniká jí povinnost vést účetnictví ode dne svého vzniku (tj. od okamžiku zápisu do obchodního rejstříku) až do dne svého zániku (tj. do okamžiku výmazu z obchodního rejstříku).

Tento článek byl převzat z webu www.ak-kalensky.cz se souhlasem autora.

–

Potřebujete pomoci se založením společnosti s ručením omezeným nebo jinou právnickou osobou v České republice, Německu, Rakousku nebo Chorvatsku? Obraťte se na naši advokátní kancelář, která má v této oblasti bohaté zkušenosti.

Orientační ceník služeb v oblasti obchodních korporací.

Mohlo by vás zajímat: Jak postupovat při likvidaci obchodní korporace?