Judikaturní změna ve vymezení volné živnosti coby předmětu podnikání obchodních korporací

15. 06. 2021 | Korporace

V tomto příspěvku si klademe za cíl upozornit na recentní Usnesení Nejvyššího soudu vydané dne 12. 5. 2021 pod sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, v němž se Nejvyšší soud vymezil proti příliš širokému zakotvení předmětu podnikání ve společenské smlouvě (stanovách) obchodních korporací. Zaměříme se zejména na akciové společnosti a na společnosti s ručením omezeným a nabídneme též zhodnocení, zda závěry z předmětného judikátu mohou představovat riziko pro již existující společnosti, které předmětný požadavek nesplňují.

Mohlo by vás zajímat: Jak postupovat při likvidaci obchodní korporace?

Význam judikátu

Podstatou otázky, kterou si Nejvyšší soud pokládal, je to, zda lze předmět podnikání společnosti vymezit obecným odkazem na všechny obory činností, které náleží do živnosti volné, tj. jako: „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, aniž by dále byly ve smyslu Přílohy č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále též jen „živnostenský zákon“), blíže specifikovány jednotlivé konkrétní obory činností, jimiž se daná společnost zabývá.

Nejvyšší soud uzavřel, že takto obecné ujednání nesplňuje požadavek určitosti, „neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem“.

Nejvyšší soud naznačuje, že není pravděpodobné, že by vůlí společníků bylo podnikat ve všech oborech činností uvedených pod body 1 až 82 Přílohy č. 4 (pozn. ve znění Usnesení původně jako body č. 1 až 80), byť by na ně společnost formálně odkazovala. Bod č. 82 navíc udává, že předmětem podnikání je též předem nevymezený okruh činností, tj.: „Výroba, obchod a služby jinde nezařazené“. Soud takové ujednání považuje za zdánlivé, z důvodu neurčitosti jeho obsahu, a proto se k němu nepřihlíží.

Příliš široce vymezený předmět podnikání pak není možné ani zapsat do obchodního rejstříku, resp.  takový zápis předmětu činnosti nebo podnikání odporuje požadavkům na zápis podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též jen „zákon o veřejných rejstřících“), a je tudíž potřeba zjednat jeho nápravu.

Nutnost zjednat nápravu

Při založení obchodní korporace musí zakladatelské právní jednání vymezit mimo jiné předmět činnosti zakládané společnosti. Je-li předmět činnosti neurčitý, chybí podstatná náležitost zakladatelské listiny, resp. jeden ze základních pojmových znaků každé právnické osoby. Z důvodu jeho absence by tak společnost, ať už akciová společnost či společnost s ručením omezeným, vzniknout neměla. Důvodem je to, že ke vzniku společnosti dochází až zápisem do veřejného rejstříku, přičemž rejstříkový soud zakladatelské právní jednání v rejstříkovém řízení přezkoumává. Zmiňovaná vada zakladatelské dokumentace je natolik zásadní, že by s největší pravděpodobností měla za důsledek to, že soud zápis takové společnosti neprovede, resp. že společnost nevznikne.

Jiná situace nastává v případě, kdy se jedná o právnickou osobu, která již existuje (resp. která vznikla již dříve), nicméně předmět činnosti nenaplňuje, byť až ve světle nového judikátu, požadavek určitosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících je rejstříkový soud povinen zahájit řízení z moci úřední v takovém případě, kdy zjistí, že obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje kogentnímu ustanovení zákona, nelze-li nápravy dosáhnout jinak. Obdobně pak postupem podle § 172 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „občanský zákoník“), soud i bez návrhu zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem.

V obou případech je postup takový, že soud nejprve vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy a poskytne jí k nápravě přiměřenou lhůtu. Nedojde-li ke zjednání nápravy ve stanovené lhůtě, soud právnickou osobu zruší s odkazem na § 9 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících, § 120 odst. 1 a § 172 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku.

Závěr

Bude-li předmět činnosti ve stanovách akciové společnosti či ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným vymezen jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, nebude splňovat požadavek určitosti a právnická osoba se tímto vystavuje riziku, že bude soudem z moci úřední zrušena. Jakkoli je nutné vnímat toto riziko jako vážné, domníváme se, že je potřeba vzít v úvahu též to, že soud právnickou osobu nezruší okamžitě, ale nejprve jí poskytne lhůtu ke zjednání nápravy. Teprve v případě, že náprava v dané lhůtě zjednána nebude, přistoupí soud ke zrušení společnosti s likvidací.

Jakkoli je jistě žádoucí, aby stanovy, resp. společenské smlouvy, jednotlivých společností, jakož i zápisy ve veřejných rejstřících, byly vždy v souladu s právními předpisy, není navzdory tomu nutné zahlcovat rejstříkové soudy, potažmo notáře, hromadnými požadavky na upřesnění činností, kterým se společnost reálně věnuje, a vynakládat v této souvislosti extra náklady. Pokud společnost řádně přijímá poštu, vybírá datovou schránku a plní i další povinnosti stanovené zákonem, nemusí se překvapivého nařízení likvidace obávat. V současnosti navíc nelze hovořit ani o tom, že by české soudy měly potřebné kapacity na to, aby byla předmětná řízení z moci úřední ve větším rozsahu iniciována. I přesto doporučujeme, aby bylo na potřebné změny ve stanovách a společenských smlouvách společností do budoucna pamatováno. Potřebné úpravy lze nicméně provést v souvislosti s jinými změnami, které si chod společnosti vyžádá, jako je například změna výše základního kapitálu, přeměna společnosti, změna adresy sídla a další.

V případě zakládání společnosti pak doporučujeme v zakladatelské listině vždy dodržet požadavky na určitost předmětu činnosti zakládané společnosti, neboť se tak v řízení o zápisu společnosti do obchodního rejstříku předejde případným zbytečným komplikacím a zdržení.

Potřebujete pomoci se založením obchodní společnosti či s jinou problematikou týkající se obchodních korporací? Obraťte se na naši advokátní kancelář, která má v této oblasti bohaté zkušenosti.

Orientační ceník a popis služeb v oblasti obchodních korporací.

Mohlo by vás zajímat: Jak postupovat při likvidaci obchodní korporace?

Kategorie

Nejnovější články

Oddlužení

Ocitli jste se v těžké finanční situaci, kdy nejste schopni splatit své peněžité dluhy? V takové situaci připadá v úvahu oddlužení (tzv. osobní bankrot). Existují dvě formy oddlužení, a to jednak v podobě plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty...

Koupě nemovitosti krok za krokem

Koupě nemovitosti představuje proces skládající se z několika kroků, které jsou navzájem provázané. Pokud se chystáte koupit byt, rodinný dům nebo jinou nemovitost, tento příspěvek Vám pomůže se v tomto procesu zorientovat. V příspěvku jsou chronologicky uvedeny...

ROZHODOVÁNÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK MIMO ZASEDÁNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Zasedání vlastníků jednotek je za splnění určitých podmínek schopno rozhodovat mimo shromáždění, takzvaně per rollam. Ve světle událostí pandemie nemoci Covid-19 se tato forma rozhodování stala prominentnější než kdy dříve. Tento článek funguje jako určitý průvodce...

Advokátní úschovy

V tomto příspěvku se zabýváme advokátními úschovami, které jsou v praxi velmi často používané, a to především při převodech nemovitostí. Pozornost je věnována také otázce jejich pojištění, jelikož se občas setkáváme s nesprávným názorem, že advokátní úschovy nejsou...