Postup ke zjištění obsahu nabídky dodavatele v zadávacím řízení

8. 12. 2022 | Veřejné zakázky

Podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále též „ZZVZ“) je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

Obecně platí, že pokud zadavatel spadá do okruhu povinných subjektů dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále též „zákon o svobodném přístupu k informacím“), lze jej žádat o poskytnutí informací ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce podle tohoto zákona. Nicméně ZZVZ poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím omezuje. Nad rámec důvodů pro neposkytnutí informací zakotvených v zákoně o svobodném přístupu k informacím neposkytne zadavatel dle ZZVZ také informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, a to do ukončení zadávacího řízení. Zadavatel rovněž neposkytne důvěrnou informaci[1] s výjimkou, kdy ji má povinnost uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele.

Z výše uvedeného lze dovodit, že zadavatel spadající do okruhu povinných osob dle zákona o svobodném přístupu k informacím je povinen po ukončení zadávacího řízení poskytnout na žádost podanou podle zákona o svobodném přístupu k informacím informace týkající se obsahu nabídek dodavatelů, které nebyly dodavatelem označeny jako důvěrné, a to za předpokladu, že nebudou naplněny důvodu pro odmítnutí žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Důvodem pro odmítnutí žádosti o poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím může být např. ochrana utajovaných informací dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, či ochrana obchodního tajemství ve smyslu zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, apod.

Důvod k odmítnutí poskytnutí informací je dle zákona o svobodném přístupu k informacím dán také v situaci, kdy jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí. Dalo by se namítat, že výše uvedený důvod se vztahuje také na informace k nabídkám dodavatelů, avšak dle výkladu soudní praxe představuje samotné podání nabídky dodavatelem udělení souhlasu s poskytnutím informace, a tudíž výše uvedený důvod pro odmítnutí poskytnutí informací se na případy zjištění obsahu nabídky jiného dodavatele neuplatní.[2]

Pro dosažení poskytnutí informací o obsahu nabídek ostatních dodavatelů je klíčové určit okamžik ukončení zadávacího řízení, po kterém mohou být tyto informace žadateli poskytnuty. Odpověď na tuto otázku se může na první pohled zdát jednoduchá, nicméně soudní praxe v souvislosti s poskytováním informací v některých případech rozlišuje mezi formálním ukončením zadávacího řízení a tzv. materiálním ukončením zadávacího řízení. Okamžik formálního ukončení zadávacího řízení nalezneme v příslušném ustanovení ZZVZ. Naopak materiální okamžik ukončení zadávacího řízení je třeba stanovit v každém posuzovaném případě zvlášť a ve velké části případů bude totožný s okamžikem formálního ukončení zadávacího řízení. Pro účely poskytování informací je rozhodující okamžik materiálního ukončení zadávacího řízení. Příkladem, kdy může nastat okamžik formálního ukončení zadávacího řízení, aniž by však bylo možné poskytnout informace o obsahu nabídky jiného dodavatele, může být případ, kdy potřeba zadavatele poptávat určitou komoditu trvá i po formálním ukončení zadávacího řízení a zadavatel bezodkladně přistoupí k uskutečnění nového zadávacího řízení, přičemž toto zadávací řízení bude mít alespoň v podstatných rysech obdobný předmět. Soudní výklad tak upřednostňuje smysl zákona nad doslovným jazykovým výkladem příslušných ustanovení, neboť by v opačném případě mohlo dojít k porušení smyslu ochrany informací dle ZZVZ a k porušení zajištění rovných podmínek všem zúčastněným subjektům zadávacího řízení.

Závěrem tak lze shrnout, že zadavatel má povinnost uchovávat úplné znění originálů nabídek všech dodavatelů, přičemž k obsahu nabídky dodavatelů se lze dostat postupem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to po ukončení zadávacího řízení, přičemž je rozhodující tzv. materiální okamžik ukončení zadávacího řízení. Přístup k informacím o nabídkách dodavatelů rovněž není neomezený.


[1] Za důvěrné se považují údaje nebo sdělení, které dodavatel poskytl zadavateli v zadávacím řízení a označil je jako důvěrné.

[2] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 8. 2014, č. j. 10 As 59/2014 – 41, 3126/2014 Sb. NSS.

Potřebujete asistenci ve věci veřejných zakázek? Obraťte se na naši advokátní kancelář, která má v této oblasti bohaté zkušenosti.

Orientační ceník služeb v oblasti práva veřejných zakázek.

Kategorie

Nejnovější články

Změny v zákoně o evidenci skutečných majitelů

Novela zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů byla provedena zák. č. 245/2022 Sb. z důvodu nutnosti správného provedení tzv. IV. AML směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Novela nabyla účinnost dne 1.10.2022 a přináší řadu změn. Přehled...

Oddlužení

Ocitli jste se v těžké finanční situaci, kdy nejste schopni splatit své peněžité dluhy? V takové situaci připadá v úvahu oddlužení (tzv. osobní bankrot). Existují dvě formy oddlužení, a to jednak v podobě plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty...