V tomto článku si rozebereme významné změny, které s sebou přinesla novela zákona o zadávání veřejných zakázek novela zákona o zadávání veřejných zakázek, jež byla ke dni poslední aktualizace tohoto článku (27. 7. 2023) vyhlášena jako předpis č. 166/2023 Sb.

Hlavním smyslem novely je dosažení souladu zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) s evropskými zadávacími směrnicemi v návaznosti na nedostatky jejich transpozice vytýkaných České republice. Novela dále provádí změny s cílem snížit administrativní náročnost procesu zadávání zakázek, především rozvolňuje úpravu předkládání dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele před uzavřením smlouvy. Novela rovněž rozšiřuje práva účastníků zadávacího řízení a zmírňuje přísnost právní úpravy, a to například u institutu zadávací lhůty a jistoty. V neposlední řadě upřesňuje výkladové nejasnosti u některých institutů a pravidel. Jednotlivé změny jsou pro přehlednost tohoto článku rozděleny do kategorií podle jejich obsahu a účelu.

Nejzásadnější změny

• Zadavatel si bude moct sám určit, zda od vybraného dodavatele bude požadovat předložení originálů či ověřených kopií dokladů, nebo zda mu budou postačovat jen prosté kopie.
• V zjednodušeném podlimitním řízení bude zadavatel povinen požadovat prokázání základní způsobilosti, kterou dodavatel prokazuje písemným čestným prohlášení, nestanoví-li zadavatel jinak.
• Rámcovou dohodu bude možné uzavřít i v zjednodušeném režimu.
• Místo zasílání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu pro hospodářskou soutěž datovou schránkou ji bude zadavatel moci zpřístupnit Úřadu prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje.
• V pravidlech pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou nabídku se ruší limit 50% hodnoty změny pro dodatečné či nepředvídatelné stavební práce, služby nebo dodávky.
• Je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, lze nově podat námitky nejen proti zadávací dokumentaci, nýbrž proti zadávacím podmínkám obecně, a to do skončení této lhůty. Zadavatel však může stanovit, že tyto námitky lze podat nejpozději do 72 hodin před skončením této lhůty, aby měl možnost předejít obstrukčním námitkám.

Vybrané změny jsou detailně popsány níže.

Úprava transpozice zadávacích směrnic

V této kapitole se zaměříme na tu část novely, jež upravuje zákon podle vize evropských zadávacích směrnic. Ačkoliv nejsou nedostatky naší současné právní úpravy nijak závažné, je nezbytné, aby zadávání veřejných zakázek v České republice v plné míře odpovídalo standardu a limitům platných pro všechny členské státy EU.

Nově se pro účely tohoto zákona považuje za smlouvu také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, je-li jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací (§ 2 odst. 1). Cílem této změny je dosáhnout souladu s právem EU, podle nějž by se ve vztazích organizačních složek státu mezi sebou měla uplatňovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek. V návaznosti na to se pravidla pro vertikální spolupráci dle § 11 vztahují i na organizační složky státu, které právnickými osobami nejsou (§ 11 odst. 7).

Zužuje se definice zadavatele podle § 4 odst. 2 písm. a), podle níž byla doposud zadavatelem ta osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele. Zadavatelem podle tohoto zákona nově nebude tato osoba v případě, kdy je veřejná zakázka, s výjimkou nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce, plněna mimo území Evropské unie. Za zadavatele se navíc nebude považovat osoba zadávající veřejnou zakázku, jejímž předmětem jsou dodávky nebo služby, k jejichž úhradě tato osoba získá peněžní prostředky z podpor poskytovaných podle jiného právního předpisu, ale to jen v určitých odvětvích v oblasti společné zemědělské politiky (§ 4 odst. 6).

Další změna omezuje aplikaci výjimky ze způsobu určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy, jež je stanovena v § 19 odst. 3, jen na podlimitní veřejné zakázky a zakázky malého rozsahu. Tato výjimka se stejně jako doposud užije pouze na ty veřejné zakázky, u kterých je jednotková cena předmětu v průběhu účetního období proměnlivá a kterými zadavatel pořizuje plnění opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

Novela taktéž vyjasňuje, že výjimku dle § 29 odst. 1, podle níž není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, lze za podmínek stanovených v písmenu i) použít pouze na veřejné zakázky na služby, nikoliv na dodávky nebo stavební práce. Dále se v písm. l) dosavadní zužující pojem „investiční služby“ nahrazuje pojmem „finanční služby“, aby bylo zřejmé, že se výjimka vztahuje na všechny případy předpokládané v citovaném článku 10 písm. e) směrnice 2014/24/EU.

V řadě ustanovení dochází k upřesnění, že komunikace v zadávacích řízení se v mnoha případech vyžaduje výhradně písemnou formou. Ústní komunikace je tak omezena pouze na nepodstatná sdělení. Tento požadavek písemnosti nalezneme například u výzvy zadavatele účastníkovi zadávacího řízení, aby prokázal, že nedošlo k narušení hospodářské soutěže (§ 48 odst. 5 písm. c)) nebo u všech čestných prohlášeních (§ 45 odst. 3).

V neposlední řadě se upřesňují podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. Po novelizaci bude možné jej použít jen tehdy, pokud nabídky podané v předchozím řízení bez zásadních změn nemohou uspokojit požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky. Nestačí tedy jakékoli nesplnění požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky, nicméně bude třeba zhodnotit, jaké změny by v nabídkách musely být provedeny, aby požadavky zadavatele byly splněny (§ 63 odst. 1 písm. b).

Snížení administrativní zátěže

Níže vytyčenými změnami má tato novela za účel snížit administrativní náklady a tím dosáhnout nižších transakčních nákladů na straně zadavatele i dodavatele a zrychlení celého procesu zadávání veřejných zakázek.

Při centralizovaném zadávání se zavádí právní fikce, že uveřejňovací povinnost stanovená tímto zákonem je splněna, pokud ji místo zadavatele splní centrální zadavatel. Zúčastněným stranám se tedy může vyplatit dohoda, že uveřejňovací povinnosti bude plnit centrální zadavatel i v případech, kdy jednotlivé zakázky zadává samostatně zadavatel, který se účastní centralizovaného zadávání a je tak odpovědný za splnění uveřejňovacích povinností (§ 9 odst. 3).

Za účelem zvolnění přísných požadavků na doklady o kvalifikaci předkládané před uzavřením smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem podle § 122 zákon nově rozlišuje tyto doklady na ty, které zadavatel zjišťuje povinně (odst. 3), a ty, které si zadavatel může vyžádat (odst. 4.) Zadavateli se takto nabízí volba, zda bude požadovat originály či ověřené kopie požadovaných dokladů, nebo zda postačí předložení jejich prostých kopií podle obecné úpravy v § 45 odst. 1. Nově se dává zadavateli možnost požadovat písemné čestné prohlášení o tom, že se nezměnily údaje obsažené v dokladech o kvalifikaci, jež má zadavatel k dispozici a jež jsou rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace. Došlo-li však ke změně v těchto dokladech, musí je daný dodavatel předložit znovu (§ 122 odst. 4 písm. c)). Možnost zadavatele rozhodnout, zda bude požadovat originály dokladů, se týká též dokladů o kvalifikaci v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce (§ 86).

Doplňuje se rovněž další výjimka z povinné elektronické komunikace, a to při uzavírání smlouvy, aby bylo možné ji uzavřít i v listinné podobě, vyhovuje-li to administrativním postupům zadavatele více (§ 211 odst. 5 písm. e)). Tato výjimka se však nevztahuje na doklady předkládané před jejím uzavřením podle § 122.

V rámci postupného přechodu na elektronizaci bude zadavatel nově oprávněn poskytnout Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) přístup k dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje, a nebude tak již nutné takto zpřístupněnou dokumentaci Úřadu zasílat (§ 262a).

Rozšíření práv účastníků zadávacího řízení

Dochází ke změně úpravy při otevírání nabídek v elektronické podobě neboli při zpřístupnění jejího obsahu zadavateli. Účastníci zadávacího řízení mají nově právo po zadavateli požadovat poskytnutí údajů z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení a údajů rozhodných pro posouzení délky zadávací lhůty (§ 109 odst. 3 a 4). Tuto žádost může účastník podat až po skončení lhůty pro podání nabídek. Zadavatel je do 5 pracovních dnů od doručení této žádosti povinen tyto údaje z nabídek zpřístupnit. Nevylučuje se tím však to, že zadavatel může poskytnout tyto údaje i bez žádosti účastníka. Z této informační povinnosti jsou však stanoveny výjimky, pokud by uveřejnění údajů například znamenalo porušení jiného právního předpisu, bylo by v rozporu s veřejným zájmem či by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství podle § 218 odst. 3.

Zmírnění dosavadní právní úpravy

Dosavadní úprava zadávání veřejných zakázek byla shledána nepřiměřeně přísnou a níže jmenované změny si kladou za cíl toto napravit. Změny v této oblasti se z podstatné části týkají propojených institutů zadávací lhůty a jistoty, tudíž jsou i jiné změny vztahující k těmto institutům zmíněny v této kapitole.

Zmírněny jsou taktéž podmínky pro vylučování dodavatelů z důvodů neprokázání složení jistoty. Nově si bude moci zadavatel sám rozhodnout, zda k vyloučení přistoupí, či nikoli (§ 48 odst. 3). Tuto možnost volby zadavatele nalezneme též u vyloučení účastníka zadávacího řízení, který včas neoznámí změnu kvalifikace nebo včas nepředloží nové doklady či prohlášení ke kvalifikaci (§ 88 odst. 1).

Změny dopadají též na rámcové dohody, ve kterých spolu zadavatelé a dodavatelé sjednávají rámcové podmínky plnění veřejné zakázky. Nově je možné uzavřít rámcovou dohodu i v zjednodušeném režimu (§ 132 odst. 1), neboť pro omezení v tomto směru nebyl dán žádný věcný důvod. Rámcové dohody tak mohou být uzavřeny ve všech třech režimech – podlimitním, nadlimitním i zjednodušeném. Před uzavřením rámcové dohody má zadavatel opět možnost od účastníka požadovat originály dokladů a jiné doklady podle § 122 odst. 4 nebo vyžadovat čestné prohlášení účastníka, že údaje v těchto dokladech jsou aktuální (§ 135 odst. 1 písm. e) a odst. 2).

Dále byla úprava změny závazku ze smlouvy na veřejnou nabídku podle § 222 shledána oproti zadávacím směrnicím příliš přísnou, a proto se odstraňuje limit 50% hodnoty změny pro dodatečné či nepředvídatelné stavební práce, služby nebo dodávky podle odst. 5 a 6. Dostatečná hranice se totiž nachází již v § 222 odst. 9, který pro tyto případy omezuje maximální možný nárůst ceny veřejné zakázky na 30 %. I po novelizaci přetrvává úprava striktnější, než umožňují evropské směrnice.

Zpřesnění některých institutů a vyjasnění některých pravidel

Neboť aplikace některých ustanovení zákona činila v praxi problém a způsobovala nejasnosti, změny popsané v této kapitole jednoznačně vymezují některé pojmy a postupy při aplikaci jednotlivých ustanovení nebo zpřesňují některé instituty jako takové.

V části páté zákona zvané „Zjednodušený režim“ novela vyjasňuje terminologii tak, že se důsledně rozlišuje mezi zjednodušeným režimem coby jedním ze tří druhů režimů a řízením pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu coby jedním z devíti druhů zadávacích řízení. K zpřehlednění úpravy je řízením, které lze použít ve zjednodušeném režimu (řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu a koncesnímu řízení), věnován samostatný paragraf 129a. Nicméně pro jejich průběh se uplatní především pravidla určená zadavatelem.

Ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 53 odst. 4 dochází ke zpřísnění úpravy a je zavedena nová povinnost zadavatele požadovat prokázání základní způsobilosti vymezené v § 74. Neurčí-li zadavatel způsob jejího prokázání v zadávací dokumentaci jinak, prokáže se jen písemným čestným prohlášením.

Novela se vztahuje rovněž na dynamický nákupní systém (dále jen „DNS“) neboli elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. V zadávací dokumentaci zadávacího řízení, jímž se DNS zavádí, bude zadavatel povinen uvést pouze výčet kritérií hodnocení a až ve výzvě k podání nabídek určí, která kritéria z tohoto seznamu pro danou veřejnou zakázku využije. Stejně tak metodu hodnocení bude povinen stanovit až ve výzvě k podání nabídek (§ 139 odst. 4 písm. d)). Objasňuje se postup při změně a doplnění zadávací dokumentace v době trvání DNS. Tato změna či doplnění musí být uveřejněny nebo oznámeny dodavatelům a ti musí dostat přiměřený čas na to reagovat (§ 139a).

Zpřesňuje se úprava prokazování splnění podmínek účasti u dodavatelů přistupujících do zavedeného DNS. Pro účely posouzení kvalifikace se bude za rozhodný považovat okamžik podání žádosti o účast (§ 140 odst. 1). Nově je kvalifikaci v zavedeném DNS věnován samostatný § 140a, aby bylo zřejmé, že se tato úprava vztahuje na všechny dodavatele zařazené v DNS, nikoliv jen nově přistupující.

Jak u DNS, tak u rámcových dohod se mění podmínky, za jakých zadavatel zařazené dodavatele nemůže vyzvat k podání nabídky, a doplňují se okolnosti, za jakých k podání nabídky vyzvat nemusí (§ 136 odst. 4, § 140a odst. 4).

Upraven je též postup před uzavíráním smluv v DNS podle § 141, a to mimo jiné tak, že zadavatel bude moct po dodavateli požadovat čestné prohlášení o aktuálnosti dokladů o kvalifikaci a dále doklady podle § 122 odst. 4. Upřesněna je též možnost uzavírat smlouvy před uplynutím lhůty pro podání námitek (§ 141 odst. 5).

Neméně důležitou změnu představuje taktéž rozšíření výčtu ustanovení, jež se obdobně použijí na zvláštní postupy podle části šesté tohoto zákona (§ 130). Tento výčet nyní zahrnuje § 39 odst. 1 (možnost zadavatele stanovit pravidla, pokud nejsou zákonem upravena), § 42 až 45 (mj. pravidla o dokladech) a § 46 odst. 1 (objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů).

Další významné změny

Podstatná změna se týká lhůt pro podání námitek v případě, že je stanovena lhůta pro podání nabídek. Dosavadní úprava v § 242, podle níž musí být námitky doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, se nově rozšiřuje na všechny námitky proti zadávacím podmínkám, nikoli jen proti zadávací dokumentaci. Není totiž žádoucí rozlišovat, zda byla zadávací podmínka stanovena v zadávací dokumentaci nebo při následném jednání. Do konce lhůty pro podání nabídek musí být doručeny též námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v DNS. V soutěži o návrh uplyne lhůta pro doručení námitek proti soutěžním podmínkám s koncem lhůty pro podání návrhů. Novelou však není dotčeno podání námitek proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele podle odst. 3 (§ 242 odst. 4). Aby se předešlo podávání obstrukčních námitek, bude zadavatel nově moci stanovit, že námitky podle odst. 3 a 4 (proti zadávacím podmínkám a podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele) lze podat nejpozději s předstihem 72 hodin před koncem lhůt podle těchto odstavců. Tímto posunutím konce lhůty o 72 hodin nesmí však dojít k faktickému zkrácení lhůt oproti stávajícímu stavu. Zároveň musí zadavatel vždy vyhodnotit, zda stanovení délky nebo prodloužení lhůty pro podání nabídek, žádostí o účast a návrhů obstojí při posouzení přiměřenosti (§ 242 odst. 5).

Dodává se, že po zavedení DNS se na námitky proti zadávací dokumentaci odstavce 2 a 3 nepoužijí. Poté lze podávat námitky proti zadávacím podmínkám jedině do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o porušení tohoto zákona zadavatelem dozvěděl, jak udává odst. 1. (§ 242 odst. 6)

Dále se vkládá nová hlava III části třinácté „Řízení o žalobách proti rozhodnutí Úřadu“. Ustanovení v této části například ukládají, aby v případě správního řízení byl správním soudům umožněn přístup do certifikovaného elektronického nástroje, pokud zadavatel v průběhu správního řízení zpřístupnil pomocí certifikovaného elektronického nástroje dokumenty a informace Úřadu (§ 272a). V případě nařizování předběžných opatření správními soudy je žalobci domáhajícímu se nařízení předběžného opatření stanovena povinnost složit spolu s návrhem kauci. Tato změna má předejít tomu, aby bylo zadavatelům bezdůvodně bráněno v uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky i v situacích, kdy Úřad shledal postup zadavatele zákonným, ale zároveň ponechává právo správního soudu nařídit předběžné opatření, má-li za to, že žalobcem vznesené žalobní body jsou závažné a důvodné. Proti předběžným opatřením se lze bránit kasační stížností.

V neposlední řadě se mezi trestné činy pro účely prokázání základní kvalifikace se doplňuje pojistný podvod, jehož skutková podstata je srovnatelná s úvěrovým či dotačním podvodem. Ve veřejném zájmu by měla být dodavatelům odsouzeným za tento trestný čin účast v zadávacím řízení zakázána (příloha č. 3).

Přechodná ustanovení

Závěrem je nutno říci, jak se budou posuzovat veřejné zakázky zahájené přede dnem nabytí účinnosti této novely.

Zadávací řízení, včetně zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému, dále soutěž o návrh a přezkum úkonů zadavatele Úřadem, které byly zahájeny před nabytím účinnosti této novely, se budou řídit tímto zákonem ve znění předcházející této novele. Původní znění zákona se použije též na zadávání veřejné zakázky na základě rámcových dohod, které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti této novely, a to bez ohledu na to, je-li jejich zadávání zahájeno před nabytím účinnosti této novely, či poté. To platí však jen na postup zadávání, který má vést k uzavření smlouvy. Po uzavření smlouvy se již uplatní novelizovaná pravidla.

Pro DNS zavedené před účinností tohoto zákona se odkládá účinnost novelizovaných ustanovení § 139 odst. 4 písm. d) a § 141 (o výčtu kritérií hodnocení a o postupu před uzavřením smlouvy), a sice o rok od vyhlášení této novely, aby měli zadavatelé dostatek času na to upravit zadávací dokumentaci podle nového znění těchto ustanovení.

—

Potřebujete asistenci ve věci veřejných zakázek? Obraťte se na naši advokátní kancelář, která má v této oblasti bohaté zkušenosti.

Orientační ceník služeb v oblasti práva veřejných zakázek.

Mohlo by vás také zajímat:

• Postup ke zjištění obsahu nabídky dodavatele v zadávacím řízení